Galaxie NGC 5216 (nahoře) a NGC 5218 opravdu vypadají, jakoby by byly spojeny šňůrkou. Ta šňůrka je samozřejmě kosmickou stopou plynu, prachu a hvězd dlouhá asi 22000 světelných let. Je též známa jako Keenanův systém (podle svého objevitele) a Arp 104, tento interagující pár galaxií se...
Galaxie NGC 5216 (vpravo nahoře) a NGC 5218 opravdu vypadají, jako by byly na řetízku. Tím řetízkem je ale samozřejmě kosmická stopa plynu, prachu a hvězd dlouhá asi 22 000 světelných let. Podle svého objevitele se jmenuje Keenanova soustava nebo také Arp 104 a tento vzájemně se ovlivňující...
Galaxie NGC 5216 (nahoře) a NGC 5218 opravdu vypadají, jakoby by byly spojeny šňůrkou. Ta šňůrka je samozřejmě kosmickou stopou plynu, prachu a hvězd dlouhá asi 22000 světelných let. Je též známa jako Keenanův systém (podle svého objevitele) a Arp 104, tento interagující pár galaxií se...
Galaxie NGC 5216 (vpravo nahoře) a NGC 5218 opravdu vypadají, jako by byly na řetízku. Tím řetízkem je ale samozřejmě kosmická stopa plynu, prachu a hvězd dlouhá asi 22 000 světelných let. Podle svého objevitele se jmenuje Keenanova soustava nebo také Arp 104 a tento vzájemně se ovlivňující...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
