Na tomto snímku z vesmíru pořízeném 21. listopadu 2022 zanedlouho zmizí osm miliard lidí. V průběhu šestého dne mise Artemis I jejich domovský svět zapadá za světlý okraj Měsíce, jak jej vidí externí kamera na odlétající kosmické lodi Orion. Orion směřoval k motorickému průletu, který ho dovedl...
Na tomto snímku z vesmíru pořízeném 21. listopadu 2022 zanedlouho zmizí osm miliard lidí. Šestý den mise Artemis I zapadá jejich domovský svět za světlý okraj Měsíce, jak jej vidí externí kamera vzdalující se kosmické lodi Orion. Orion mířil k motorickému průletu, který ho dovedl do...
Jak vypadají Země a Měsíc zpoza Měsíce? Přestože se tato známá dvojice často spolu fotografuje, koncem roku 2022 ji z neobvyklé perspektivy zachytila kosmická loď Orion během mise NASA Artemis I, když oblétala nejhmotnější družici Země a ohlédla se domů. Jelikož má naše Země asi čtyřikrát větší...
Při misi Artemis I dosáhla kosmická loď Orion 13. den letu (28. listopadu 2022) maximální vzdálenosti od svého domovského světa. Ve vzdálenosti více než 430 000 kilometrů od Země na vzdálené retrográdní dráze překonala loď Orion rekord pro nejvzdálenější kosmickou loď určenou k přepravě...
Kosmická loď Orion při 13. letovém dnu (28. listopadu) mise Artemis 1 dosáhla své maximální vzdálenosti od Země. Orion se na své vzdálené retrográdní dráze dostal 430 000 kilometrů od Země a zároveň téměř 70 000 kilometrů od Měsíce. Na tomto snímku z videa ze 13. letového dne je ve stejném...
Na tomto snímku z vesmíru se těch 8 miliard lidí úplně ztrácí. Snímek pořídila 21. listopadu, šestý den mise Artemis 1, vnější kamera odlétající kosmické lodě Orion, když viděla zapadat svůj domov za jasným okrajem Měsíce. Orion mířil k motorizovanému průletu, při kterém se přiblížil až na 130...
Až 21. listopadu kosmická loď Orion mise Artemis 1 uskuteční motorizovaný průlet kolem Měsíce, tak pozemšťané uvidí Měsíc ve fázi ubývajícího srpku. Kosmická loď se přiblíží k lunárnímu povrchu asi na 130 kilometrů na své cestě na protáhlou retrográdní orbitu zhruba 70 000 kilometrů za Měsícem. Při...
Na tomto snímku z vesmíru pořízeném 21. listopadu 2022 zanedlouho zmizí osm miliard lidí. V průběhu šestého dne mise Artemis I jejich domovský svět zapadá za světlý okraj Měsíce, jak jej vidí externí kamera na odlétající kosmické lodi Orion. Orion směřoval k motorickému průletu, který ho dovedl...
Na tomto snímku z vesmíru pořízeném 21. listopadu 2022 zanedlouho zmizí osm miliard lidí. Šestý den mise Artemis I zapadá jejich domovský svět za světlý okraj Měsíce, jak jej vidí externí kamera vzdalující se kosmické lodi Orion. Orion mířil k motorickému průletu, který ho dovedl do...
Jak vypadají Země a Měsíc zpoza Měsíce? Přestože se tato známá dvojice často spolu fotografuje, koncem roku 2022 ji z neobvyklé perspektivy zachytila kosmická loď Orion během mise NASA Artemis I, když oblétala nejhmotnější družici Země a ohlédla se domů. Jelikož má naše Země asi čtyřikrát větší...
Při misi Artemis I dosáhla kosmická loď Orion 13. den letu (28. listopadu 2022) maximální vzdálenosti od svého domovského světa. Ve vzdálenosti více než 430 000 kilometrů od Země na vzdálené retrográdní dráze překonala loď Orion rekord pro nejvzdálenější kosmickou loď určenou k přepravě...
Kosmická loď Orion při 13. letovém dnu (28. listopadu) mise Artemis 1 dosáhla své maximální vzdálenosti od Země. Orion se na své vzdálené retrográdní dráze dostal 430 000 kilometrů od Země a zároveň téměř 70 000 kilometrů od Měsíce. Na tomto snímku z videa ze 13. letového dne je ve stejném...
Na tomto snímku z vesmíru se těch 8 miliard lidí úplně ztrácí. Snímek pořídila 21. listopadu, šestý den mise Artemis 1, vnější kamera odlétající kosmické lodě Orion, když viděla zapadat svůj domov za jasným okrajem Měsíce. Orion mířil k motorizovanému průletu, při kterém se přiblížil až na 130...
Až 21. listopadu kosmická loď Orion mise Artemis 1 uskuteční motorizovaný průlet kolem Měsíce, tak pozemšťané uvidí Měsíc ve fázi ubývajícího srpku. Kosmická loď se přiblíží k lunárnímu povrchu asi na 130 kilometrů na své cestě na protáhlou retrográdní orbitu zhruba 70 000 kilometrů za Měsícem. Při...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
