Na základě své dobře změřené dráhy je planetka 3200 Phaethon považována za zdroj proudu meteroidů, který je zodpovědný za každoroční meteorický roj Geminid. Přestože většina mateřských těles meteorických rojů jsou komety, 3200 Phaethon je známá a blíže sledovaná blízkozemní planetka s oběžnou...
Na základě dobře proměřené dráhy je planetka 3200 Phaethon uznávána jako zdroj meteoroidů, které způsobují každoroční meteorický roj Geminid. Přestože většina rodičovských těles meteorických rojů jsou komety, tak 3200 Phaethon je blízkozemní sledovaná planetka s oběžnou dobou 1,4 roku. Je...
Kosmická sonda NEAR-Shoemaker 12. února 2001 jemně dosedla na povrch Erosu při úplně prvním přistání na planetce. Kamera sondy během sestupu zaznamenala sled snímků povrchu tohoto maličkého světa, které ukazují rozlomené balvany, prachem vyplněné krátery a tajemný zhroucený...
Kosmická sonda NEAR-Shoemaker 12.února 2000 jemně dosedla na povrch Erosu, což bylo vůbec první přistání na asteroidu. Při sestupu kamera sondy pořizovala sled snímků povrchu miniaturního světa a objevila balvany, prachem zaplněné krátery a tajemné propadlé oblasti povrchu. Poslední...
Na základě své dobře změřené dráhy je planetka 3200 Phaethon považována za zdroj proudu meteroidů, který je zodpovědný za každoroční meteorický roj Geminid. Přestože většina mateřských těles meteorických rojů jsou komety, 3200 Phaethon je známá a blíže sledovaná blízkozemní planetka s oběžnou...
Na základě dobře proměřené dráhy je planetka 3200 Phaethon uznávána jako zdroj meteoroidů, které způsobují každoroční meteorický roj Geminid. Přestože většina rodičovských těles meteorických rojů jsou komety, tak 3200 Phaethon je blízkozemní sledovaná planetka s oběžnou dobou 1,4 roku. Je...
Kosmická sonda NEAR-Shoemaker 12. února 2001 jemně dosedla na povrch Erosu při úplně prvním přistání na planetce. Kamera sondy během sestupu zaznamenala sled snímků povrchu tohoto maličkého světa, které ukazují rozlomené balvany, prachem vyplněné krátery a tajemný zhroucený...
Kosmická sonda NEAR-Shoemaker 12.února 2000 jemně dosedla na povrch Erosu, což bylo vůbec první přistání na asteroidu. Při sestupu kamera sondy pořizovala sled snímků povrchu miniaturního světa a objevila balvany, prachem zaplněné krátery a tajemné propadlé oblasti povrchu. Poslední...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 8. do 30. 8. 2026. Měsíc bude v úplňku a nastane částečné zatmění, viditelné u nás nad ránem. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou vidět už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur je v konjunkci se Sluncem nepozorovatelný. Aktivita Slunce je nízká, ale možná se zvýší. Další čínská raketa Zhuque-3 předvedla úspěšné přistání. Před dvaceti roky byla změněna definice planety a Pluto už není právoplatnou planetou Sluneční soustavy, nýbrž jen trpasličí planetou.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
Zatmění Měsíce na pozadí kaple sv. Cyrila a Metoděje, Václava a Urbana, pokročilá fáze zatmění (5:24)
