Na základě své dobře změřené dráhy je planetka 3200 Phaethon považována za zdroj proudu meteroidů, který je zodpovědný za každoroční meteorický roj Geminid. Přestože většina mateřských těles meteorických rojů jsou komety, 3200 Phaethon je známá a blíže sledovaná blízkozemní planetka s oběžnou...
Na základě dobře proměřené dráhy je planetka 3200 Phaethon uznávána jako zdroj meteoroidů, které způsobují každoroční meteorický roj Geminid. Přestože většina rodičovských těles meteorických rojů jsou komety, tak 3200 Phaethon je blízkozemní sledovaná planetka s oběžnou dobou 1,4 roku. Je...
Kosmická sonda NEAR-Shoemaker 12. února 2001 jemně dosedla na povrch Erosu při úplně prvním přistání na planetce. Kamera sondy během sestupu zaznamenala sled snímků povrchu tohoto maličkého světa, které ukazují rozlomené balvany, prachem vyplněné krátery a tajemný zhroucený...
Kosmická sonda NEAR-Shoemaker 12.února 2000 jemně dosedla na povrch Erosu, což bylo vůbec první přistání na asteroidu. Při sestupu kamera sondy pořizovala sled snímků povrchu miniaturního světa a objevila balvany, prachem zaplněné krátery a tajemné propadlé oblasti povrchu. Poslední...
Na základě své dobře změřené dráhy je planetka 3200 Phaethon považována za zdroj proudu meteroidů, který je zodpovědný za každoroční meteorický roj Geminid. Přestože většina mateřských těles meteorických rojů jsou komety, 3200 Phaethon je známá a blíže sledovaná blízkozemní planetka s oběžnou...
Na základě dobře proměřené dráhy je planetka 3200 Phaethon uznávána jako zdroj meteoroidů, které způsobují každoroční meteorický roj Geminid. Přestože většina rodičovských těles meteorických rojů jsou komety, tak 3200 Phaethon je blízkozemní sledovaná planetka s oběžnou dobou 1,4 roku. Je...
Kosmická sonda NEAR-Shoemaker 12. února 2001 jemně dosedla na povrch Erosu při úplně prvním přistání na planetce. Kamera sondy během sestupu zaznamenala sled snímků povrchu tohoto maličkého světa, které ukazují rozlomené balvany, prachem vyplněné krátery a tajemný zhroucený...
Kosmická sonda NEAR-Shoemaker 12.února 2000 jemně dosedla na povrch Erosu, což bylo vůbec první přistání na asteroidu. Při sestupu kamera sondy pořizovala sled snímků povrchu miniaturního světa a objevila balvany, prachem zaplněné krátery a tajemné propadlé oblasti povrchu. Poslední...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Polární záře v čase 20:32 SELČ. Vizuálním pozorováním byl zaznamenám pouze zvýšený jas severní oblohy. Barvy pochopitelně vyniknou až při digitálním záznamu.
