Na základě své dobře změřené dráhy je planetka 3200 Phaethon považována za zdroj proudu meteroidů, který je zodpovědný za každoroční meteorický roj Geminid. Přestože většina mateřských těles meteorických rojů jsou komety, 3200 Phaethon je známá a blíže sledovaná blízkozemní planetka s oběžnou...
Na základě dobře proměřené dráhy je planetka 3200 Phaethon uznávána jako zdroj meteoroidů, které způsobují každoroční meteorický roj Geminid. Přestože většina rodičovských těles meteorických rojů jsou komety, tak 3200 Phaethon je blízkozemní sledovaná planetka s oběžnou dobou 1,4 roku. Je...
Kosmická sonda NEAR-Shoemaker 12. února 2001 jemně dosedla na povrch Erosu při úplně prvním přistání na planetce. Kamera sondy během sestupu zaznamenala sled snímků povrchu tohoto maličkého světa, které ukazují rozlomené balvany, prachem vyplněné krátery a tajemný zhroucený...
Kosmická sonda NEAR-Shoemaker 12.února 2000 jemně dosedla na povrch Erosu, což bylo vůbec první přistání na asteroidu. Při sestupu kamera sondy pořizovala sled snímků povrchu miniaturního světa a objevila balvany, prachem zaplněné krátery a tajemné propadlé oblasti povrchu. Poslední...
Na základě své dobře změřené dráhy je planetka 3200 Phaethon považována za zdroj proudu meteroidů, který je zodpovědný za každoroční meteorický roj Geminid. Přestože většina mateřských těles meteorických rojů jsou komety, 3200 Phaethon je známá a blíže sledovaná blízkozemní planetka s oběžnou...
Na základě dobře proměřené dráhy je planetka 3200 Phaethon uznávána jako zdroj meteoroidů, které způsobují každoroční meteorický roj Geminid. Přestože většina rodičovských těles meteorických rojů jsou komety, tak 3200 Phaethon je blízkozemní sledovaná planetka s oběžnou dobou 1,4 roku. Je...
Kosmická sonda NEAR-Shoemaker 12. února 2001 jemně dosedla na povrch Erosu při úplně prvním přistání na planetce. Kamera sondy během sestupu zaznamenala sled snímků povrchu tohoto maličkého světa, které ukazují rozlomené balvany, prachem vyplněné krátery a tajemný zhroucený...
Kosmická sonda NEAR-Shoemaker 12.února 2000 jemně dosedla na povrch Erosu, což bylo vůbec první přistání na asteroidu. Při sestupu kamera sondy pořizovala sled snímků povrchu miniaturního světa a objevila balvany, prachem zaplněné krátery a tajemné propadlé oblasti povrchu. Poslední...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
