Na základě své dobře změřené dráhy je planetka 3200 Phaethon považována za zdroj proudu meteroidů, který je zodpovědný za každoroční meteorický roj Geminid. Přestože většina mateřských těles meteorických rojů jsou komety, 3200 Phaethon je známá a blíže sledovaná blízkozemní planetka s oběžnou...
Na základě dobře proměřené dráhy je planetka 3200 Phaethon uznávána jako zdroj meteoroidů, které způsobují každoroční meteorický roj Geminid. Přestože většina rodičovských těles meteorických rojů jsou komety, tak 3200 Phaethon je blízkozemní sledovaná planetka s oběžnou dobou 1,4 roku. Je...
Kosmická sonda NEAR-Shoemaker 12. února 2001 jemně dosedla na povrch Erosu při úplně prvním přistání na planetce. Kamera sondy během sestupu zaznamenala sled snímků povrchu tohoto maličkého světa, které ukazují rozlomené balvany, prachem vyplněné krátery a tajemný zhroucený...
Kosmická sonda NEAR-Shoemaker 12.února 2000 jemně dosedla na povrch Erosu, což bylo vůbec první přistání na asteroidu. Při sestupu kamera sondy pořizovala sled snímků povrchu miniaturního světa a objevila balvany, prachem zaplněné krátery a tajemné propadlé oblasti povrchu. Poslední...
Na základě své dobře změřené dráhy je planetka 3200 Phaethon považována za zdroj proudu meteroidů, který je zodpovědný za každoroční meteorický roj Geminid. Přestože většina mateřských těles meteorických rojů jsou komety, 3200 Phaethon je známá a blíže sledovaná blízkozemní planetka s oběžnou...
Na základě dobře proměřené dráhy je planetka 3200 Phaethon uznávána jako zdroj meteoroidů, které způsobují každoroční meteorický roj Geminid. Přestože většina rodičovských těles meteorických rojů jsou komety, tak 3200 Phaethon je blízkozemní sledovaná planetka s oběžnou dobou 1,4 roku. Je...
Kosmická sonda NEAR-Shoemaker 12. února 2001 jemně dosedla na povrch Erosu při úplně prvním přistání na planetce. Kamera sondy během sestupu zaznamenala sled snímků povrchu tohoto maličkého světa, které ukazují rozlomené balvany, prachem vyplněné krátery a tajemný zhroucený...
Kosmická sonda NEAR-Shoemaker 12.února 2000 jemně dosedla na povrch Erosu, což bylo vůbec první přistání na asteroidu. Při sestupu kamera sondy pořizovala sled snímků povrchu miniaturního světa a objevila balvany, prachem zaplněné krátery a tajemné propadlé oblasti povrchu. Poslední...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
