Na tomto skvostném snímku ze stínu Saturnu je zřídka viděná nádhera. Snímek pořídila sonda Cassini 17. října 2012 při svém 174. oběhu a noční strana planety s prstenci je vidět z perspektivy 19 stupňů pod rovinou prstenců ze vzdálenosti skoro 800 000 kilometrů se Sluncem téměř přímo za...
Jak vypadají Saturnovy prstence z opačné strany? Ze Země obvykle vidíme Saturnovy prstence ze stejné strany jejich roviny, ze které je osvětluje Slunce. Geometricky na horním snímku pořízeném v dubnu sondou Cassini, která nyní Saturn obíhá, je Slunce za kamerou, ale na opačné straně roviny...
Na tomto skvostném snímku ze stínu Saturnu je zřídka viděná nádhera. Snímek pořídila sonda Cassini 17. října 2012 při svém 174. oběhu a noční strana planety s prstenci je vidět z perspektivy 19 stupňů pod rovinou prstenců ze vzdálenosti skoro 800 000 kilometrů se Sluncem téměř přímo za...
Jak vypadají Saturnovy prstence z opačné strany? Ze Země obvykle vidíme Saturnovy prstence ze stejné strany jejich roviny, ze které je osvětluje Slunce. Geometricky na horním snímku pořízeném v dubnu sondou Cassini, která nyní Saturn obíhá, je Slunce za kamerou, ale na opačné straně roviny...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš. Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako
Velká mlhovina v Orionu. Součást nejrozsáhlejšího známého prachoplynného útvaru - komplexu v Orionu, který se rozprostírá přes více než polovinu souhvězdí Orion a má rozměry mnoha set světelných let.
