Středem této spirální galaxie vede příčka. A ve středu té příčky je menší spirála. A ve středu té spirály je superhmotná černá díra. To všechno se děje ve velké, krásné spirální galaxii s příčkou katalogizované jako NGC 1300, která se nachází zhruba 70 milionů světelných roků daleko v souhvězdí...
Hodně spirálních galaxií má ve svém středu příčku. Dokonce i u naší vlastní Galaxie Mléčné dráhy se předpokládá skromná centrální příčka. Spirální galaxii s výraznou příčkou NGC 6217 zde v roce 2009 zachytila kamera ACS (Advanced Camera for Surveys) družicového Hubblova kosmického dalekohledu. Jsou...
Velká a nádherná spirální galaxie s příčkou NGC 1300 se nachází asi 70 miliónů světelných let daleko na březích řeky souhvězdí Eridanus. Tento kompozitní pohled na překrásný vesmírný ostrov z Hubblova kosmického dalekohledu je jedním z největších snímků celé galaxie vůbec kdy z Hubbla...
Středem této spirální galaxie vede příčka. A ve středu té příčky je menší spirála. A ve středu té spirály je superhmotná černá díra. To všechno se děje ve velké, krásné spirální galaxii s příčkou katalogizované jako NGC 1300, která se nachází zhruba 70 milionů světelných roků daleko v souhvězdí...
Hodně spirálních galaxií má ve svém středu příčku. Dokonce i u naší vlastní Galaxie Mléčné dráhy se předpokládá skromná centrální příčka. Spirální galaxii s výraznou příčkou NGC 6217 zde v roce 2009 zachytila kamera ACS (Advanced Camera for Surveys) družicového Hubblova kosmického dalekohledu. Jsou...
Velká a nádherná spirální galaxie s příčkou NGC 1300 se nachází asi 70 miliónů světelných let daleko na březích řeky souhvězdí Eridanus. Tento kompozitní pohled na překrásný vesmírný ostrov z Hubblova kosmického dalekohledu je jedním z největších snímků celé galaxie vůbec kdy z Hubbla...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Polární záře v čase 20:32 SELČ. Vizuálním pozorováním byl zaznamenám pouze zvýšený jas severní oblohy. Barvy pochopitelně vyniknou až při digitálním záznamu.
