Kometa Lovejoy (C/2013 R1) sice při svém návratu do vnější Sluneční soustavy slábne, ale stále zdobí pozemskou oblohu svým jemným obrazem v triedrech nebo malých dalekohledech. Tato kometa je zřejmě pozůstatkem formativního období Sluneční soustavy a zde je vidět, jak vychází za ranního svítání...
Kometa Lovejoy (C/2013 R1), soupeř v roce 2013 rozdrcené komety ISON, se stále pohybuje na časné ranní obloze a zde je zachycena na hvězdnaté obloze na Nový rok. Snímek s pozadím slabých hvězd v souhvězdí Herkula měří zhruba 3,5 stupně. Lovejoy je sice z tmavých míst před úsvitem sotva vidět...
Zatímco pozorovatelé na severní obloze netrpělivě očekávají zjasnění komety ISON jak padá ke Slunci, tak ráno na východě mohou před rozbřeskem najít tři další jasné komety. Kometa Lovejoy C/2013 R1 je nyní na ranní obloze nejjasnější. Tato kometa Lovejoy byla objevena teprve v září, není...
Kometa Lovejoy (C/2013 R1) sice při svém návratu do vnější Sluneční soustavy slábne, ale stále zdobí pozemskou oblohu svým jemným obrazem v triedrech nebo malých dalekohledech. Tato kometa je zřejmě pozůstatkem formativního období Sluneční soustavy a zde je vidět, jak vychází za ranního svítání...
Kometa Lovejoy (C/2013 R1), soupeř v roce 2013 rozdrcené komety ISON, se stále pohybuje na časné ranní obloze a zde je zachycena na hvězdnaté obloze na Nový rok. Snímek s pozadím slabých hvězd v souhvězdí Herkula měří zhruba 3,5 stupně. Lovejoy je sice z tmavých míst před úsvitem sotva vidět...
Zatímco pozorovatelé na severní obloze netrpělivě očekávají zjasnění komety ISON jak padá ke Slunci, tak ráno na východě mohou před rozbřeskem najít tři další jasné komety. Kometa Lovejoy C/2013 R1 je nyní na ranní obloze nejjasnější. Tato kometa Lovejoy byla objevena teprve v září, není...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
