Jak mohla být část raného vesmíru tak studená? Nikdo s jistotou neví a hodně astronomů si myslí, že studená skvrna CMB záření kosmického mikrovlnného pozadí CMB (cosmic microwave background) nestojí za zvláštní pozornost. Jak raný vesmír expandoval a chladnul, tak se náhle a předvídatelně...
Jak vznikla tato obrovská prázdná oblast ve vesmíru? Nikdo to neví jistě a dokonce i odhadovaný rozměr prázdnoty miliarda světelných let se přezkoumává. Tato prázdnota není díra v prostoru jako třeba černá díra, ale spíše je to rozsáhlá oblast vesmíru, která postrádá normální hmotu a dokonce...
Jak mohla být část raného vesmíru tak studená? Nikdo s jistotou neví a hodně astronomů si myslí, že studená skvrna CMB záření kosmického mikrovlnného pozadí CMB (cosmic microwave background) nestojí za zvláštní pozornost. Jak raný vesmír expandoval a chladnul, tak se náhle a předvídatelně...
Jak vznikla tato obrovská prázdná oblast ve vesmíru? Nikdo to neví jistě a dokonce i odhadovaný rozměr prázdnoty miliarda světelných let se přezkoumává. Tato prázdnota není díra v prostoru jako třeba černá díra, ale spíše je to rozsáhlá oblast vesmíru, která postrádá normální hmotu a dokonce...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
