Nádherný dlouhý, slunečním větrem čeřený, iontový ohon komety SWAN (C/2020 F8) sahá přes 10 stupňů široké zorné pole teleobjektivu. Snímek z 2. května zachytil zelenavou komu ve vzdálenosti asi 6 světelných minut od Země. Pěkné pozadí hvězd pochází z hranice mezi souhvězdími Velryby (Cetus) a...
Co způsobuje struktury v ohonu komety SWAN? Kometa SWAN, která minulý týden nečekaně vplanula až k jasnosti viditelné i pouhým okem, ukazuje ve svém iontovém ohonu podrobnosti, které mohou být označeny jako duchovité. Iontový ohon se skládá z ionizovaného plynu, který svou energií ...
Nově objevená kometa se už zjasnila natolik, že ji lze tento týden uvidět i triedrem. Malebná kometa se stává oblíbeným cílem fotografů na severní obloze. Kometa SWAN na snímku nahoře z minulého týdne vykazuje jasnou modrozelenou komu a pozoruhodný ohon. Kometa C/2006 M4 (SWAN) byla objevena v...
Nádherný dlouhý, slunečním větrem čeřený, iontový ohon komety SWAN (C/2020 F8) sahá přes 10 stupňů široké zorné pole teleobjektivu. Snímek z 2. května zachytil zelenavou komu ve vzdálenosti asi 6 světelných minut od Země. Pěkné pozadí hvězd pochází z hranice mezi souhvězdími Velryby (Cetus) a...
Co způsobuje struktury v ohonu komety SWAN? Kometa SWAN, která minulý týden nečekaně vplanula až k jasnosti viditelné i pouhým okem, ukazuje ve svém iontovém ohonu podrobnosti, které mohou být označeny jako duchovité. Iontový ohon se skládá z ionizovaného plynu, který svou energií ...
Nově objevená kometa se už zjasnila natolik, že ji lze tento týden uvidět i triedrem. Malebná kometa se stává oblíbeným cílem fotografů na severní obloze. Kometa SWAN na snímku nahoře z minulého týdne vykazuje jasnou modrozelenou komu a pozoruhodný ohon. Kometa C/2006 M4 (SWAN) byla objevena v...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Polární záře v čase 20:32 SELČ. Vizuálním pozorováním byl zaznamenám pouze zvýšený jas severní oblohy. Barvy pochopitelně vyniknou až při digitálním záznamu.
