Má náš vesmír vyšší, ale nezvyklé prostorové dimenze? Tato myšlenka získala na popularitě, protože pomáhá vysvětlit, proč se velice vzdálené části našeho vesmíru jeví tak podobné a proč se zdá, že geometrie našeho vesmíru přirozeně nevyplývá z množství hmoty, kterou zdá se obsahuje. Tato...
Žijeme ve vzrušující době, kdy lidstvo odkrývá charakter celého našeho vesmíru. Pátrání po kosmologickém pochopení nachází astronomy zvláště v tomto roce při hledání cesty v temnotách. Skrytá hmota a skrytá energie se stávají příjmanými neviditelnými složkami našeho vesmíru, podobně jako...
Má náš vesmír vyšší, ale nezvyklé prostorové dimenze? Tato myšlenka získala na popularitě, protože pomáhá vysvětlit, proč se velice vzdálené části našeho vesmíru jeví tak podobné a proč se zdá, že geometrie našeho vesmíru přirozeně nevyplývá z množství hmoty, kterou zdá se obsahuje. Tato...
Žijeme ve vzrušující době, kdy lidstvo odkrývá charakter celého našeho vesmíru. Pátrání po kosmologickém pochopení nachází astronomy zvláště v tomto roce při hledání cesty v temnotách. Skrytá hmota a skrytá energie se stávají příjmanými neviditelnými složkami našeho vesmíru, podobně jako...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
