Přes Slunce nyní přechází jedna z největších skupin slunečních skvrn v posledních letech. Je označena jako aktivní oblast 2192 a již vyvrhla silné sluneční vzplanutí a má potenciál na další. Na časosběrném videu je vidět sekvence Slunce ve viditelném a ultrafialovém světle vytvořená včera,...
Jedna z největších oblastí slunečních skvrn v nedávných letech nyní přechází přes Slunce. Tato oblast plná spletitých magnetických polí může vyprodukovat sluneční vzplanutí, které vyšle mrak energetických částic do Sluneční soustavy. Pokud by takový velmi silný mrak dopadl do magnetosféry...
Co stojí mezi vámi a Sluncem? Jak bylo zjevně vidět z Paříže minulý týden, jedna věc za druhou. Zaprvé v popředí je bazilika Nejsvětějšího srdce Ježíšova postavená koncem devatanáctého století na nejvyšším kopci v Paříži ve Francii. Za věžemi baziliky jsou na snímku nahoře řídké mraky,...
Toto je jedna z nejhorších oblastí slunečních skvrn za mnoho let. Aktivní oblast 1429 se nezdá, někomu připomíná zlobivého ptáka (angry bird), a přitom vyvrhla jedno z nejsilnějších vzplanutí a koronální výtrysk hmoty současného slunečního cyklu. Následky těchto explozí vyvolaly...
Jaký je to typ mračna? Toto není přirozené mračno. Mračno na snímku nahoře možná trochu vypadá jako obrovská sova a je výsledkem série dýmovnic vypuštěných v květnu z vojenského tryskového letadla nad Atlantickým oceánem. Tím letadlem byl C-17 Globemaster III, který je vidět...
Přes Slunce nyní přechází jedna z největších skupin slunečních skvrn v posledních letech. Je označena jako aktivní oblast 2192 a již vyvrhla silné sluneční vzplanutí a má potenciál na další. Na časosběrném videu je vidět sekvence Slunce ve viditelném a ultrafialovém světle vytvořená včera,...
Jedna z největších oblastí slunečních skvrn v nedávných letech nyní přechází přes Slunce. Tato oblast plná spletitých magnetických polí může vyprodukovat sluneční vzplanutí, které vyšle mrak energetických částic do Sluneční soustavy. Pokud by takový velmi silný mrak dopadl do magnetosféry...
Co stojí mezi vámi a Sluncem? Jak bylo zjevně vidět z Paříže minulý týden, jedna věc za druhou. Zaprvé v popředí je bazilika Nejsvětějšího srdce Ježíšova postavená koncem devatanáctého století na nejvyšším kopci v Paříži ve Francii. Za věžemi baziliky jsou na snímku nahoře řídké mraky,...
Toto je jedna z nejhorších oblastí slunečních skvrn za mnoho let. Aktivní oblast 1429 se nezdá, někomu připomíná zlobivého ptáka (angry bird), a přitom vyvrhla jedno z nejsilnějších vzplanutí a koronální výtrysk hmoty současného slunečního cyklu. Následky těchto explozí vyvolaly...
Jaký je to typ mračna? Toto není přirozené mračno. Mračno na snímku nahoře možná trochu vypadá jako obrovská sova a je výsledkem série dýmovnic vypuštěných v květnu z vojenského tryskového letadla nad Atlantickým oceánem. Tím letadlem byl C-17 Globemaster III, který je vidět...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
