Viděli jste video velké konjunkce Jupiterua Saturnu? Toto časosběrné video bylo sestaveno ze série snímků pořízených z Thajska a ukazuje, jak obě obří planety kolem sebe prošly úhlově asi desetinu stupně daleko. První sekvence velké konjunkce ukazuje poměrně podrobný obraz v průběhu 5 dnů i se...
Přišel čas na jejich společný snímek. Jupiter a Saturn prošly minulý týden pouhou desetinu stupně od sebe, což je jinak známo jako velká konjunkce. I když se obě planety na obloze míjejí každých 20 let, tak toto bylo největší přiblížení za téměř 4 století. Kombinace více expozic pořízených počátkem...
Kde se dá vidět velká konjunkce? Hned po západu Slunce. Co se směru týče, tak tento blízký průchod Jupiteru a Saturnu bude na jihozápadě. Jelikož tento pár planet, Slunce a Země leží téměř na přímce, tak planety budou vidět zapadat z každého místa na Zemi právě tam, kam zapadlo Slunce. Kdy se dá...
Už to běží. Saturn a Jupiter se k sobě přibližují a brzy budou vidět na téměř stejném místě. Velká konjunkce shodou okolností nastane v noci, kdy nastává prosincový slunovrat s nejdelší nocí roku na severu a nejdelším dnem na jihu. Tudíž od teď za asi šest dní budou Saturn a Jupiter hned vedle sebe,...
Nepřehlédněte nadcházející velkou konjunkci. Za pouhé dva týdny dvě největší planety v naší Sluneční soustavě projdou na pozemské obloze úhlově tak blízko sebe, že by je obě dohromady snadno zakryl i Měsíc. Tento planetární průchod se očekává 21. prosince a bude nejtěsnější od roku 1623. Jupiter...
Viděli jste video velké konjunkce Jupiterua Saturnu? Toto časosběrné video bylo sestaveno ze série snímků pořízených z Thajska a ukazuje, jak obě obří planety kolem sebe prošly úhlově asi desetinu stupně daleko. První sekvence velké konjunkce ukazuje poměrně podrobný obraz v průběhu 5 dnů i se...
Přišel čas na jejich společný snímek. Jupiter a Saturn prošly minulý týden pouhou desetinu stupně od sebe, což je jinak známo jako velká konjunkce. I když se obě planety na obloze míjejí každých 20 let, tak toto bylo největší přiblížení za téměř 4 století. Kombinace více expozic pořízených počátkem...
Kde se dá vidět velká konjunkce? Hned po západu Slunce. Co se směru týče, tak tento blízký průchod Jupiteru a Saturnu bude na jihozápadě. Jelikož tento pár planet, Slunce a Země leží téměř na přímce, tak planety budou vidět zapadat z každého místa na Zemi právě tam, kam zapadlo Slunce. Kdy se dá...
Už to běží. Saturn a Jupiter se k sobě přibližují a brzy budou vidět na téměř stejném místě. Velká konjunkce shodou okolností nastane v noci, kdy nastává prosincový slunovrat s nejdelší nocí roku na severu a nejdelším dnem na jihu. Tudíž od teď za asi šest dní budou Saturn a Jupiter hned vedle sebe,...
Nepřehlédněte nadcházející velkou konjunkci. Za pouhé dva týdny dvě největší planety v naší Sluneční soustavě projdou na pozemské obloze úhlově tak blízko sebe, že by je obě dohromady snadno zakryl i Měsíc. Tento planetární průchod se očekává 21. prosince a bude nejtěsnější od roku 1623. Jupiter...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
