< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  20. prosinec 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 20. prosinec 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku
předchozínásledující

Vulkanická velká konjunkce

Uznání a copyright: Francisco Sojuel

Kde se dá vidět velká konjunkce? Hned po západu Slunce. Co se směru týče, tak tento blízký průchod Jupiteru a Saturnu bude na jihozápadě. Jelikož tento pár planet, Slunce a Země leží téměř na přímce, tak planety budou vidět zapadat z každého místa na Zemi právě tam, kam zapadlo Slunce. Kdy se dá vidět velká konjunkce? Hned po západu. Jelikož jsou obě planety tak blízko směru ke Slunci, tak jsou vždy na obloze vidět blízko Slunce, ale nejlépe jsou vidět, když Země cloní Slunce, ale ne planety, tedy po západu. Brzy poté budou ovšem zapadat také Jupiter a Saturn, tak to nezmeškejte! Je zítřejší večer jediný, kdy se dá velká konjunkce vidět? Zítra večer se budou obě obří planety jevit nejblíže, ale každý další večer několik příštích dnů budou vidět nezvykle blízko. Technicky ten nejbližší průchod nastává 21. prosince v 18:20 UTC. Bude na obzoru při velké konjunkci nějaká vybuchující sopka? Pokud žijete například v Guatemale, odkud byl tento snímek pořízen, tak ano. Obecně ovšem ne. Na snímku z minulého týdne jsou Jupiter a Saturn vidět vpravo nad stromem, jak se koupou v difuzní záři zvířetníkového světla.

Rostoucí galerie: Pozoruhodné snímky velké konjunkce zaslané do APODu.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: The ‘Great’ Conjunction of Jupiter and Saturn
  2. APOD: 2019-09-08 Perijove 11: Průlet kolem Jupiteru
  3. NASA: Saturn
  4. Tadst.com: great-conjunction-2020.png
  5. Wikipedia: Great_conjunction#2020
  6. APOD: 2019-10-11 Planeta Země v modré hodince
  7. APOD: 2020-10-20 Saturn a Jupiter nad italskými štíty
  8. TimeAndDate.com: The December 2020 Great Conjunction
  9. EarthSky.org: Before 2020 ends, a great conjunction of Jupiter and Saturn
  10. APOD: 2020-12-15 Velká konjunkce: Saturn a Jupiter se přibližují
  11. TimeAndDate.com: Current UTC, Time Zone (Coordinated Universal Time)
  12. DarkSky.org: Look Up: The Great Conjunction of 2020
  13. Youtu.be: Fuego: drone footage
  14. VolcanoDiscovery.com: What's erupting? List & map of currently active volcanoes
  15. Wikipedia: Guatemala
  16. Luvbat.com: Foto: veselý pejsek :-)
  17. ShutterStock.com: Foto: smutný pejsek :-)
  18. APOD: 2020-12-19 Konjunkce po západu
  19. Wikipedia: Zodiacal_light

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.


Odkaz na originální APOD

Náhodný APOD
Štítky: Velká konjunkce, Jupiter, Sopka

38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »