Úvodní  >  Štítky  >  Štítek Hayabusa2

Štítek: Hayabusa2

Vojtěch PartíkSluneční soustava

Článek Dokáže Hayabusa2 přistát? Nová studie odhaluje, že cíl vesmírné mise je menší a rychlejší, než se předpokládalo

Astronomové využili observatoře po celém světě, včetně VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře (ESO), k výzkumu asteroidu 1998 KY26, a zjistili, že je téměř třikrát menší a rotuje mnohem rychleji, než se dosud předpokládalo. Tento asteroid je cílem prodloužené mise japonské sondy...

APOD Návrat kapsle od planetky Ryugu

Ta čára na obloze je kapsle, která se vrací z planetky. Vrátila se počátkem tohoto měsíce od blízkozemní planetky 162173 Ryugu a nese malé kamínky a prach z jejího povrchu. Kapsli uvolnila mateřská japonská sonda Hayabusa2, která planetku Ryugu v roce 2018 navštívila, v roce 2019 odebrala vzorky...

APOD Dotek planetky Ryugu

Lidstvo minulý měsíc dokázalo odrazit kosmickou sondu od planetky. Hlavním důvodem byl odběr vzorků povrchu. I přes obavy o nalezení bezpečného odrazového místa se japonská kosmická sonda Hayabusa2 úspěšně dotkla planetky Ryugu a odrazila se od ní zpátky. Hayabusa2 před dotekem...

APOD Rover 1A skáče na planetce Ryugu

Po povrchu planetky Ryugu začali skákat dva malí roboti. Každý z nich má velikost malého hrnce, v nízké gravitaci kilometrové planetky 162173 Ryugu se pohybují skákáním, letí asi 15 minut a typicky přistanou zase o několik metrů dál. Rover 1A v sobotu odeslal při svých prvotních...

APOD Hayabusa2 se přibližuje k Ryugu

Vypadá jako velký kosmický diamant, ale s krátery. To je blízkozemní planetka 162173 Ryugu (Dračí hrad), ke které se nyní blíží japonská kosmická sonda Hayabusa2. Ambiciózní Hayabusa2 nese celou armádu oddělitelných sond včetně dvou impaktorů, čtyř malých...

Vojtěch PartíkSluneční soustava

Článek Dokáže Hayabusa2 přistát? Nová studie odhaluje, že cíl vesmírné mise je menší a rychlejší, než se předpokládalo

Astronomové využili observatoře po celém světě, včetně VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře (ESO), k výzkumu asteroidu 1998 KY26, a zjistili, že je téměř třikrát menší a rotuje mnohem rychleji, než se dosud předpokládalo. Tento asteroid je cílem prodloužené mise japonské sondy...

APOD Návrat kapsle od planetky Ryugu

Ta čára na obloze je kapsle, která se vrací z planetky. Vrátila se počátkem tohoto měsíce od blízkozemní planetky 162173 Ryugu a nese malé kamínky a prach z jejího povrchu. Kapsli uvolnila mateřská japonská sonda Hayabusa2, která planetku Ryugu v roce 2018 navštívila, v roce 2019 odebrala vzorky...

APOD Dotek planetky Ryugu

Lidstvo minulý měsíc dokázalo odrazit kosmickou sondu od planetky. Hlavním důvodem byl odběr vzorků povrchu. I přes obavy o nalezení bezpečného odrazového místa se japonská kosmická sonda Hayabusa2 úspěšně dotkla planetky Ryugu a odrazila se od ní zpátky. Hayabusa2 před dotekem...

APOD Rover 1A skáče na planetce Ryugu

Po povrchu planetky Ryugu začali skákat dva malí roboti. Každý z nich má velikost malého hrnce, v nízké gravitaci kilometrové planetky 162173 Ryugu se pohybují skákáním, letí asi 15 minut a typicky přistanou zase o několik metrů dál. Rover 1A v sobotu odeslal při svých prvotních...

APOD Hayabusa2 se přibližuje k Ryugu

Vypadá jako velký kosmický diamant, ale s krátery. To je blízkozemní planetka 162173 Ryugu (Dračí hrad), ke které se nyní blíží japonská kosmická sonda Hayabusa2. Ambiciózní Hayabusa2 nese celou armádu oddělitelných sond včetně dvou impaktorů, čtyř malých...



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »