Astronomové využili observatoře po celém světě, včetně VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře (ESO), k výzkumu asteroidu 1998 KY26, a zjistili, že je téměř třikrát menší a rotuje mnohem rychleji, než se dosud předpokládalo. Tento asteroid je cílem prodloužené mise japonské sondy...
Ta čára na obloze je kapsle, která se vrací z planetky. Vrátila se počátkem tohoto měsíce od blízkozemní planetky 162173 Ryugu a nese malé kamínky a prach z jejího povrchu. Kapsli uvolnila mateřská japonská sonda Hayabusa2, která planetku Ryugu v roce 2018 navštívila, v roce 2019 odebrala vzorky...
Lidstvo minulý měsíc dokázalo odrazit kosmickou sondu od planetky. Hlavním důvodem byl odběr vzorků povrchu. I přes obavy o nalezení bezpečného odrazového místa se japonská kosmická sonda Hayabusa2 úspěšně dotkla planetky Ryugu a odrazila se od ní zpátky. Hayabusa2 před dotekem...
Po povrchu planetky Ryugu začali skákat dva malí roboti. Každý z nich má velikost malého hrnce, v nízké gravitaci kilometrové planetky 162173 Ryugu se pohybují skákáním, letí asi 15 minut a typicky přistanou zase o několik metrů dál. Rover 1A v sobotu odeslal při svých prvotních...
Vypadá jako velký kosmický diamant, ale s krátery. To je blízkozemní planetka 162173 Ryugu (Dračí hrad), ke které se nyní blíží japonská kosmická sonda Hayabusa2. Ambiciózní Hayabusa2 nese celou armádu oddělitelných sond včetně dvou impaktorů, čtyř malých...
Astronomové využili observatoře po celém světě, včetně VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře (ESO), k výzkumu asteroidu 1998 KY26, a zjistili, že je téměř třikrát menší a rotuje mnohem rychleji, než se dosud předpokládalo. Tento asteroid je cílem prodloužené mise japonské sondy...
Ta čára na obloze je kapsle, která se vrací z planetky. Vrátila se počátkem tohoto měsíce od blízkozemní planetky 162173 Ryugu a nese malé kamínky a prach z jejího povrchu. Kapsli uvolnila mateřská japonská sonda Hayabusa2, která planetku Ryugu v roce 2018 navštívila, v roce 2019 odebrala vzorky...
Lidstvo minulý měsíc dokázalo odrazit kosmickou sondu od planetky. Hlavním důvodem byl odběr vzorků povrchu. I přes obavy o nalezení bezpečného odrazového místa se japonská kosmická sonda Hayabusa2 úspěšně dotkla planetky Ryugu a odrazila se od ní zpátky. Hayabusa2 před dotekem...
Po povrchu planetky Ryugu začali skákat dva malí roboti. Každý z nich má velikost malého hrnce, v nízké gravitaci kilometrové planetky 162173 Ryugu se pohybují skákáním, letí asi 15 minut a typicky přistanou zase o několik metrů dál. Rover 1A v sobotu odeslal při svých prvotních...
Vypadá jako velký kosmický diamant, ale s krátery. To je blízkozemní planetka 162173 Ryugu (Dračí hrad), ke které se nyní blíží japonská kosmická sonda Hayabusa2. Ambiciózní Hayabusa2 nese celou armádu oddělitelných sond včetně dvou impaktorů, čtyř malých...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
