Proč je na Marsu tolik plochých kamenů? Některé pohledy na roviny a kopce na Marsu ukazují mnoho kamenů, které jsou ve srovnání s kameny na Zemi neobvykle ploché. Jedním z důvodů je proces, který je společný pro Mars i Zemi: eroze. Vítr oxidu uhličitého na Marsu může působit jako smirkový papír,...
Při prvním pohledu mohou tyto vlnité tvary v odstínech modré vypadat jako vlny na oceánu. Ve skutečnosti jsou zde vidět výstupy vrstevnatých hornin v Aureum Chaos na snímku ve falešných barvách kamerou HiRISE z družice Mars Reconnaissance Orbiter. Poměrně velká oblast Aureum Chaos je...
Proč je na Marsu tolik plochých kamenů? Některé pohledy na roviny a kopce na Marsu ukazují mnoho kamenů, které jsou ve srovnání s kameny na Zemi neobvykle ploché. Jedním z důvodů je proces, který je společný pro Mars i Zemi: eroze. Vítr oxidu uhličitého na Marsu může působit jako smirkový papír,...
Při prvním pohledu mohou tyto vlnité tvary v odstínech modré vypadat jako vlny na oceánu. Ve skutečnosti jsou zde vidět výstupy vrstevnatých hornin v Aureum Chaos na snímku ve falešných barvách kamerou HiRISE z družice Mars Reconnaissance Orbiter. Poměrně velká oblast Aureum Chaos je...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.
