Jaká je nejnebezpečnější hvězda v blízkosti Země? Mnozí se domnívají, že je to Eta Carinae, dvojhvězda o hmotnosti asi 100krát větší než hmotnost Slunce, která je od Země vzdálená pouhých 10 000 světelných roků. Eta Carinae je tikající časovaná bomba, která má za několik milionů let vybuchnout...
Pokud hledáte něco k vytištění na vaší zbrusu nové 3D tiskárně, tak zkuste mlhovinu Homunkulus. Toto prašné, bipolární kosmické mračno měří asi 1 světelný rok, ale pro tisk je model mírně zmenšený na asi 1/4 světelné nanosekundy, neboli 80 milimetrů. Skutečný Homunkulus obklopuje slavně...
Jaká je nejnebezpečnější hvězda v blízkosti Země? Mnozí se domnívají, že je to Eta Carinae, dvojhvězda o hmotnosti asi 100krát větší než hmotnost Slunce, která je od Země vzdálená pouhých 10 000 světelných roků. Eta Carinae je tikající časovaná bomba, která má za několik milionů let vybuchnout...
Pokud hledáte něco k vytištění na vaší zbrusu nové 3D tiskárně, tak zkuste mlhovinu Homunkulus. Toto prašné, bipolární kosmické mračno měří asi 1 světelný rok, ale pro tisk je model mírně zmenšený na asi 1/4 světelné nanosekundy, neboli 80 milimetrů. Skutečný Homunkulus obklopuje slavně...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Kometa 78P/Gehrels se nacházela ve vzdálenosti 2.190 au od Země a 2.135 au od Slunce. Výsledek je v polovičním měřítku.
