Toto dobře komponované teleskopické zorné pole pokrývá na obloze ve vysoko letícím souhvězdí Pegase něco přes úplněk. Jasnější hvězdy samozřejmě vykazují difrakční paprsky, což je běžně pozorovaný efekt vnitřních vzpěr u zrcadlových dalekohledů, a leží jistě v naší vlastní Galaxii Mléčné...
Od těchto mračen kosmického prachu vznášejících se asi 300 světelných roků nad rovinou naší Galaxie se odráží kombinované světlo hvězd Mléčné dráhy. Prachové galaktické řasnaté mraky (cirrus) jsou slabé a tato kolektivně ozařovaná prachová mračna se obvykle nacházejí ve vysokých galaktických...
Je tato galaxie chycená do pavučiny z prachu? Ne, je daleko v pozadí. Ovšem hvězdami s paprsky a strašidelnými tvary se to na tomto hloubkovém obrazu nebe jen hemží. Dobře zkomponované zorné pole zabírá na obloze v souhvězdí Pegasus asi rozměr úplňku. Jasnější hvězdy pochopitelně...
Tento široký ostrý teleskopický pohled odhaluje galaxie rozeseté za hvězdami a slabými prašnými mlhovinami Mléčné dráhy v hranicích severního vysoko letícího souhvězdí Pegas. Vpravo nahoře je výrazná galaxie NGC 7331. Tato velká spirála je zhruba 50 miliónů světelných let daleko a je...
Toto dobře komponované teleskopické zorné pole pokrývá na obloze ve vysoko letícím souhvězdí Pegase něco přes úplněk. Jasnější hvězdy samozřejmě vykazují difrakční paprsky, což je běžně pozorovaný efekt vnitřních vzpěr u zrcadlových dalekohledů, a leží jistě v naší vlastní Galaxii Mléčné...
Od těchto mračen kosmického prachu vznášejících se asi 300 světelných roků nad rovinou naší Galaxie se odráží kombinované světlo hvězd Mléčné dráhy. Prachové galaktické řasnaté mraky (cirrus) jsou slabé a tato kolektivně ozařovaná prachová mračna se obvykle nacházejí ve vysokých galaktických...
Je tato galaxie chycená do pavučiny z prachu? Ne, je daleko v pozadí. Ovšem hvězdami s paprsky a strašidelnými tvary se to na tomto hloubkovém obrazu nebe jen hemží. Dobře zkomponované zorné pole zabírá na obloze v souhvězdí Pegasus asi rozměr úplňku. Jasnější hvězdy pochopitelně...
Tento široký ostrý teleskopický pohled odhaluje galaxie rozeseté za hvězdami a slabými prašnými mlhovinami Mléčné dráhy v hranicích severního vysoko letícího souhvězdí Pegas. Vpravo nahoře je výrazná galaxie NGC 7331. Tato velká spirála je zhruba 50 miliónů světelných let daleko a je...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
