Má náš vesmír vyšší, ale nezvyklé prostorové dimenze? Tato myšlenka získala na popularitě, protože pomáhá vysvětlit, proč se velice vzdálené části našeho vesmíru jeví tak podobné a proč se zdá, že geometrie našeho vesmíru přirozeně nevyplývá z množství hmoty, kterou zdá se obsahuje. Tato...
Měl náš vesmír v dávné minulosti více prostorových dimenzí? Tato myšlenka začíná získávat na popularitě, protože pomáhá odpovědět na otázky pro? rozsáhlé se oddělené části našeho vesmíru zdají být tak podobné, a proč se geometrie našeho vesmíru nezdá být přirozeným důsledkem vyplývajícím...
Má náš vesmír vyšší, ale nezvyklé prostorové dimenze? Tato myšlenka získala na popularitě, protože pomáhá vysvětlit, proč se velice vzdálené části našeho vesmíru jeví tak podobné a proč se zdá, že geometrie našeho vesmíru přirozeně nevyplývá z množství hmoty, kterou zdá se obsahuje. Tato...
Měl náš vesmír v dávné minulosti více prostorových dimenzí? Tato myšlenka začíná získávat na popularitě, protože pomáhá odpovědět na otázky pro? rozsáhlé se oddělené části našeho vesmíru zdají být tak podobné, a proč se geometrie našeho vesmíru nezdá být přirozeným důsledkem vyplývajícím...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
