Co se to děje s těmi mraky? I když se může zdát, že tyto podlouhlé a úzké mraky směřují k vrcholu kopce a že se tam možná nachází světově proslulá observatoř, je to pravda jen zčásti. Z hlediska mraků jde o náhodnou superpozici působivě periodicky se vlnících vzdušných proudů ve...
Minulý týden byla po západu Slunce z observatoře Las Campanas zachycena chilská podzimní obloha zaplavená výjmečným světélkováním vzduchu. Světélkování vzduchu bylo tak intenzivní, že potlačilo části Mléčné dráhy, jejíž oblouk se vysoko klenul nad pouští Atacama od obzoru k obzoru. Zářivé...
Astronomické teleskopy pochopitelně potřebují pravidelnou údržbu, aby neustále podávaly požadované výkony. U zrcadlových teleskopů se provádí tzv. pokovení, které po specifických a velmi šetrných čistících procedurách znamená nanesení jemné vrstvy odrazivého kovu, nejčastěji hliníku. U malých...
Co se to děje s těmi mraky? I když se může zdát, že tyto podlouhlé a úzké mraky směřují k vrcholu kopce a že se tam možná nachází světově proslulá observatoř, je to pravda jen zčásti. Z hlediska mraků jde o náhodnou superpozici působivě periodicky se vlnících vzdušných proudů ve...
Minulý týden byla po západu Slunce z observatoře Las Campanas zachycena chilská podzimní obloha zaplavená výjmečným světélkováním vzduchu. Světélkování vzduchu bylo tak intenzivní, že potlačilo části Mléčné dráhy, jejíž oblouk se vysoko klenul nad pouští Atacama od obzoru k obzoru. Zářivé...
Astronomické teleskopy pochopitelně potřebují pravidelnou údržbu, aby neustále podávaly požadované výkony. U zrcadlových teleskopů se provádí tzv. pokovení, které po specifických a velmi šetrných čistících procedurách znamená nanesení jemné vrstvy odrazivého kovu, nejčastěji hliníku. U malých...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
