Dnešní přestupný den 29. února nastává poměrně vzácně. Julius Caesar, který je na obrázku nahoře na jím ražené minci, v roce 46 před Kristem vytvořil kalendářní systém, který přidal každé čtyři roky jeden přestupný den. Caesar, který jednal na radu alexandrijského astronoma Sosigenese,...
Dnes je velmi zvláštní přestupný den. V roce 46 před Kristem Julius Caesar, zobrazený nahoře na vlastní vyražené minci, vytvořil kalendářní systém, který přidal každé čtyři roky jeden přestupný den. Cézar udělal tuto změnu na radu alexandrijského astronoma Sosigena, protože zemský rok je o něco...
Dnešní přestupný den 29. února nastává poměrně vzácně. Julius Caesar, který je na obrázku nahoře na jím ražené minci, v roce 46 před Kristem vytvořil kalendářní systém, který přidal každé čtyři roky jeden přestupný den. Caesar, který jednal na radu alexandrijského astronoma Sosigenese,...
Dnes je velmi zvláštní přestupný den. V roce 46 před Kristem Julius Caesar, zobrazený nahoře na vlastní vyražené minci, vytvořil kalendářní systém, který přidal každé čtyři roky jeden přestupný den. Cézar udělal tuto změnu na radu alexandrijského astronoma Sosigena, protože zemský rok je o něco...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš. Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako
Velká mlhovina v Orionu. Součást nejrozsáhlejšího známého prachoplynného útvaru - komplexu v Orionu, který se rozprostírá přes více než polovinu souhvězdí Orion a má rozměry mnoha set světelných let.
