Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. únor 2004

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. únor 2004

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Julius Caesar a přestupný rok

Uznání: Rune Rysstad

Dnešní přestupný den 29. února nastává poměrně vzácně. Julius Caesar, který je na obrázku nahoře na jím ražené minci, v roce 46 před Kristem vytvořil kalendářní systém, který přidal každé čtyři roky jeden přestupný den. Caesar, který jednal na radu alexandrijského astronoma Sosigenese, tak reagoval na skutečnost, že zemský rok je o něco delší než 365 dní. V moderní terminologii doba, za kterou Země oběhne kolem Slunce je o něco delší, než 365 násobek doby otočení Země (vzhledem ke Slunci - ve skutečnosti víme, že to trvá asi 365,24219 otoček). Takže dokud kalendářní roky obsahovaly 365 dní, tak se od skutečného roku každé čtyři roky posunovaly o jeden den. Nakonec by se červenec, (anglicky July, pojmenovaný po samotném Juliu Caesarovi) ocitly na severní polokouli uprostřed zimy! Přijetím přestupného roku s jedním dnem navíc každé čtyři roky se kalendářní rok posouvá mnohem méně. Systém juliánského kalendáře se používal až do roku 1582, kdy papež Řehoř XIII udělal další jemnou úpravu, když řekl, že přestupný den by neměl nastat v letech končících na "OO", pokud ovšem nejsou dělitelné 400. Tento gregoriánský kalendář běžně užíváme dodnes.

Štítky: Julius Caesar, Přestupné dny, Leap year


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »