Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. únor 2004

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. únor 2004

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Julius Caesar a přestupný rok

Uznání: Rune Rysstad

Dnešní přestupný den 29. února nastává poměrně vzácně. Julius Caesar, který je na obrázku nahoře na jím ražené minci, v roce 46 před Kristem vytvořil kalendářní systém, který přidal každé čtyři roky jeden přestupný den. Caesar, který jednal na radu alexandrijského astronoma Sosigenese, tak reagoval na skutečnost, že zemský rok je o něco delší než 365 dní. V moderní terminologii doba, za kterou Země oběhne kolem Slunce je o něco delší, než 365 násobek doby otočení Země (vzhledem ke Slunci - ve skutečnosti víme, že to trvá asi 365,24219 otoček). Takže dokud kalendářní roky obsahovaly 365 dní, tak se od skutečného roku každé čtyři roky posunovaly o jeden den. Nakonec by se červenec, (anglicky July, pojmenovaný po samotném Juliu Caesarovi) ocitly na severní polokouli uprostřed zimy! Přijetím přestupného roku s jedním dnem navíc každé čtyři roky se kalendářní rok posouvá mnohem méně. Systém juliánského kalendáře se používal až do roku 1582, kdy papež Řehoř XIII udělal další jemnou úpravu, když řekl, že přestupný den by neměl nastat v letech končících na "OO", pokud ovšem nejsou dělitelné 400. Tento gregoriánský kalendář běžně užíváme dodnes.

Štítky: Julius Caesar, Přestupné dny, Leap year


46. vesmírný týden 2026

46. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 11. do 15. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí 9. listopadu v novu, takže noci budou tmavé a vhodné pro pozorování slabých objektů. Večer je vidět Saturn a také slabý Uran a Neptun. Ráno je vidět jasná Venuše a také dvojice jasného Jupiteru a slabšího naoranžovělého Marsu u hvězdy Regulus. Koncem týdne by se měl přidat extrémně nízko nad jihovýchodem také Merkur.  Na Slunci je aktivita mírně zvýšená. Evropská sonda Hera už detailně snímá dvojplanetku Didymos – Dimorphos. Astronauti na ISS instalovali poslední solární panel iROSA. Před 60 lety začala poslední mise programu Gemini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Airglow duny

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2026 obdržel snímek Zdeňka Bardona „Airglow duny“ Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce nás přenáší na jižní polokouli, do míst, kde i Mléčná dráha vrhá stín. Tím místem je Evropská jižní observatoř ESO, nacházející se v chilské

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mlhovina v Orionu

Mlhovina M42 v Orionu nad Svatým kopečkem v Mikulově.

Další informace »