Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. únor 2004

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. únor 2004

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Julius Caesar a přestupný rok

Uznání: Rune Rysstad

Dnešní přestupný den 29. února nastává poměrně vzácně. Julius Caesar, který je na obrázku nahoře na jím ražené minci, v roce 46 před Kristem vytvořil kalendářní systém, který přidal každé čtyři roky jeden přestupný den. Caesar, který jednal na radu alexandrijského astronoma Sosigenese, tak reagoval na skutečnost, že zemský rok je o něco delší než 365 dní. V moderní terminologii doba, za kterou Země oběhne kolem Slunce je o něco delší, než 365 násobek doby otočení Země (vzhledem ke Slunci - ve skutečnosti víme, že to trvá asi 365,24219 otoček). Takže dokud kalendářní roky obsahovaly 365 dní, tak se od skutečného roku každé čtyři roky posunovaly o jeden den. Nakonec by se červenec, (anglicky July, pojmenovaný po samotném Juliu Caesarovi) ocitly na severní polokouli uprostřed zimy! Přijetím přestupného roku s jedním dnem navíc každé čtyři roky se kalendářní rok posouvá mnohem méně. Systém juliánského kalendáře se používal až do roku 1582, kdy papež Řehoř XIII udělal další jemnou úpravu, když řekl, že přestupný den by neměl nastat v letech končících na "OO", pokud ovšem nejsou dělitelné 400. Tento gregoriánský kalendář běžně užíváme dodnes.

Štítky: Julius Caesar, Přestupné dny, Leap year


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Venuše v konjunkci

Další informace »