V roce 46 př. n.l. Julius Caesar reformoval kalendářní systém. Na základě rady astronoma Sosigena z Alexandrie začal juliánský kalendář obsahovat jeden přestupný den každé čtyři roky, aby zohlednil skutečnost, že pozemský rok má o něco více než 365 dní. V moderním pojetí je doba, za kterou planeta...
Julius Caesar v roce 46 před Kristem reformoval kalendář. Juliánský kalendář byl založen na doporučení astronoma Sosigenese Alexandrijského a každé čtyři roky obsahoval jeden přestupný den, aby se vypořádal se skutečností, že zemský rok je o něco delší, než 365 dní. V moderních termínech řečeno,...
Dnes, 29. února, je přestupný den, což je poměrně vzácné. Julius Caesar, který je zde vidět na minci, kterou sám rozhodl razit, v roce 46 před Kristem vytvořil kalendářní systém, který každé čtyři roky přidal jeden přestupný den. Učinil tak na radu Alexandrijského astronoma...
Dnešní přestupný den 29. února nastává poměrně vzácně. Julius Caesar, který je na obrázku nahoře na jím ražené minci, v roce 46 před Kristem vytvořil kalendářní systém, který přidal každé čtyři roky jeden přestupný den. Caesar, který jednal na radu alexandrijského astronoma Sosigenese,...
V roce 46 př. n.l. Julius Caesar reformoval kalendářní systém. Na základě rady astronoma Sosigena z Alexandrie začal juliánský kalendář obsahovat jeden přestupný den každé čtyři roky, aby zohlednil skutečnost, že pozemský rok má o něco více než 365 dní. V moderním pojetí je doba, za kterou planeta...
Julius Caesar v roce 46 před Kristem reformoval kalendář. Juliánský kalendář byl založen na doporučení astronoma Sosigenese Alexandrijského a každé čtyři roky obsahoval jeden přestupný den, aby se vypořádal se skutečností, že zemský rok je o něco delší, než 365 dní. V moderních termínech řečeno,...
Dnes, 29. února, je přestupný den, což je poměrně vzácné. Julius Caesar, který je zde vidět na minci, kterou sám rozhodl razit, v roce 46 před Kristem vytvořil kalendářní systém, který každé čtyři roky přidal jeden přestupný den. Učinil tak na radu Alexandrijského astronoma...
Dnešní přestupný den 29. února nastává poměrně vzácně. Julius Caesar, který je na obrázku nahoře na jím ražené minci, v roce 46 před Kristem vytvořil kalendářní systém, který přidal každé čtyři roky jeden přestupný den. Caesar, který jednal na radu alexandrijského astronoma Sosigenese,...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
