Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. únor 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. únor 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Julius Caesar a přestupný rok

Uznání a license: Classical Numismatic Group, Inc., Wikimedia

Julius Caesar v roce 46 před Kristem reformoval kalendář. Juliánský kalendář byl založen na doporučení astronoma Sosigenese Alexandrijského a každé čtyři roky obsahoval jeden přestupný den, aby se vypořádal se skutečností, že zemský rok je o něco delší, než 365 dní. V moderních termínech řečeno, Zemi trvá jeden oběh Slunce 365,24219 středních slunečních dní. Takže pokud by kalendářní rok obsahoval jen 365 dní, tak by se od pozemského roku každé 4 roky vzdálil o jeden den, až by nakonec červenec (July, pojmenovaný po samotném Juliu Césarovi) nastal v zimě na severní polokouli. Vložením přestupného roku každé čtyři roky se juliánský kalendář vzdaloval od pozemského roku mnohem pomaleji. V roce 1582 papež Řehoř XIII provedl další jemné vyladění, které spočívá v tom, že přestupné roky by neměly nastávat v staletých letopočtech končících 00, pokud nejsou dělitelné číslem 400. Gregoriánský kalendář se dnes široce využívá. Slapové tření v soustavě Země - Měsíc ovšem zpomaluje otáčení Země a postupně prodlužuje délku dne o 14 milisekund za století. To znamená, že za asi 4 milióny let nebudou přestupné roky potřeba.

Seznam odkazů v popisu

  1. UH.edu: THE LONGEST YEAR IN HISTORY
  2. Wikipedia: Sosigenes_of_Alexandria
  3. Wolfram.com: Leap Year
  4. LiteraturePage.com: William Shakespeare: Julius Caesar
  5. Rice.edu: The Gregorian Calendar
  6. APOD: 2017-10-07 Eclipsosaurus Rex
  7. ScienceBlogs.com: The Physics of Leap Day

Štítky: Kalendář, Leap year, Přestupný den, Long now


37. vesmírný týden 2025

37. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Průběh zatmění Měsíce

Foceno přes Schmidt-Cassegrain 127/1250 + Canon EOS 7D. Na začátku pozorování výrazný opar nad obzorem, který dovolil první expozici až ve 20.44 h SELČ.

Další informace »