Julius Caesar a přestupný rok
Uznání a license: Classical Numismatic Group, Inc., Wikimedia
Julius Caesar v roce 46 před Kristem reformoval kalendář. Juliánský kalendář byl založen na doporučení astronoma Sosigenese Alexandrijského a každé čtyři roky obsahoval jeden přestupný den, aby se vypořádal se skutečností, že zemský rok je o něco delší, než 365 dní. V moderních termínech řečeno, Zemi trvá jeden oběh Slunce 365,24219 středních slunečních dní. Takže pokud by kalendářní rok obsahoval jen 365 dní, tak by se od pozemského roku každé 4 roky vzdálil o jeden den, až by nakonec červenec (July, pojmenovaný po samotném Juliu Césarovi) nastal v zimě na severní polokouli. Vložením přestupného roku každé čtyři roky se juliánský kalendář vzdaloval od pozemského roku mnohem pomaleji. V roce 1582 papež Řehoř XIII provedl další jemné vyladění, které spočívá v tom, že přestupné roky by neměly nastávat v staletých letopočtech končících 00, pokud nejsou dělitelné číslem 400. Gregoriánský kalendář se dnes široce využívá. Slapové tření v soustavě Země - Měsíc ovšem zpomaluje otáčení Země a postupně prodlužuje délku dne o 14 milisekund za století. To znamená, že za asi 4 milióny let nebudou přestupné roky potřeba.
Seznam odkazů v popisu
- UH.edu: THE LONGEST YEAR IN HISTORY
- Wikipedia: Sosigenes_of_Alexandria
- Wolfram.com: Leap Year
- LiteraturePage.com: William Shakespeare: Julius Caesar
- Rice.edu: The Gregorian Calendar
- APOD: 2017-10-07 Eclipsosaurus Rex
- ScienceBlogs.com: The Physics of Leap Day
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.
Odkaz na originální APOD
