Julius Caesar a přestupný rok

Uznání a license: Classical Numismatic Group, Inc., Wikimedia

Julius Caesar v roce 46 před Kristem reformoval kalendář. Juliánský kalendář byl založen na doporučení astronoma Sosigenese Alexandrijského a každé čtyři roky obsahoval jeden přestupný den, aby se vypořádal se skutečností, že zemský rok je o něco delší, než 365 dní. V moderních termínech řečeno, Zemi trvá jeden oběh Slunce 365,24219 středních slunečních dní. Takže pokud by kalendářní rok obsahoval jen 365 dní, tak by se od pozemského roku každé 4 roky vzdálil o jeden den, až by nakonec červenec (July, pojmenovaný po samotném Juliu Césarovi) nastal v zimě na severní polokouli. Vložením přestupného roku každé čtyři roky se juliánský kalendář vzdaloval od pozemského roku mnohem pomaleji. V roce 1582 papež Řehoř XIII provedl další jemné vyladění, které spočívá v tom, že přestupné roky by neměly nastávat v staletých letopočtech končících 00, pokud nejsou dělitelné číslem 400. Gregoriánský kalendář se dnes široce využívá. Slapové tření v soustavě Země - Měsíc ovšem zpomaluje otáčení Země a postupně prodlužuje délku dne o 14 milisekund za století. To znamená, že za asi 4 milióny let nebudou přestupné roky potřeba.

Seznam odkazů v popisu

1. UH.edu: THE LONGEST YEAR IN HISTORY
2. Wikipedia: Sosigenes_of_Alexandria
3. Wolfram.com: Leap Year
4. LiteraturePage.com: William Shakespeare: Julius Caesar
5. Rice.edu: The Gregorian Calendar
6. APOD: 2017-10-07 Eclipsosaurus Rex
7. ScienceBlogs.com: The Physics of Leap Day