Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. únor 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. únor 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Julius Caesar a přestupný rok

Uznání a license: Classical Numismatic Group, Inc., Wikimedia

Julius Caesar v roce 46 před Kristem reformoval kalendář. Juliánský kalendář byl založen na doporučení astronoma Sosigenese Alexandrijského a každé čtyři roky obsahoval jeden přestupný den, aby se vypořádal se skutečností, že zemský rok je o něco delší, než 365 dní. V moderních termínech řečeno, Zemi trvá jeden oběh Slunce 365,24219 středních slunečních dní. Takže pokud by kalendářní rok obsahoval jen 365 dní, tak by se od pozemského roku každé 4 roky vzdálil o jeden den, až by nakonec červenec (July, pojmenovaný po samotném Juliu Césarovi) nastal v zimě na severní polokouli. Vložením přestupného roku každé čtyři roky se juliánský kalendář vzdaloval od pozemského roku mnohem pomaleji. V roce 1582 papež Řehoř XIII provedl další jemné vyladění, které spočívá v tom, že přestupné roky by neměly nastávat v staletých letopočtech končících 00, pokud nejsou dělitelné číslem 400. Gregoriánský kalendář se dnes široce využívá. Slapové tření v soustavě Země - Měsíc ovšem zpomaluje otáčení Země a postupně prodlužuje délku dne o 14 milisekund za století. To znamená, že za asi 4 milióny let nebudou přestupné roky potřeba.

Seznam odkazů v popisu

  1. UH.edu: THE LONGEST YEAR IN HISTORY
  2. Wikipedia: Sosigenes_of_Alexandria
  3. Wolfram.com: Leap Year
  4. LiteraturePage.com: William Shakespeare: Julius Caesar
  5. Rice.edu: The Gregorian Calendar
  6. APOD: 2017-10-07 Eclipsosaurus Rex
  7. ScienceBlogs.com: The Physics of Leap Day

Štítky: Kalendář, Leap year, Přestupný den, Long now


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »