V roce 46 př. n.l. Julius Caesar reformoval kalendářní systém. Na základě rady astronoma Sosigena z Alexandrie začal juliánský kalendář obsahovat jeden přestupný den každé čtyři roky, aby zohlednil skutečnost, že pozemský rok má o něco více než 365 dní. V moderním pojetí je doba, za kterou planeta...
Julius Caesar v roce 46 před Kristem reformoval kalendář. Juliánský kalendář byl založen na doporučení astronoma Sosigenese Alexandrijského a každé čtyři roky obsahoval jeden přestupný den, aby se vypořádal se skutečností, že zemský rok je o něco delší, než 365 dní. V moderních termínech řečeno,...
Dnes, 29. února, je přestupný den, což je poměrně vzácné. Julius Caesar, který je zde vidět na minci, kterou sám rozhodl razit, v roce 46 před Kristem vytvořil kalendářní systém, který každé čtyři roky přidal jeden přestupný den. Učinil tak na radu Alexandrijského astronoma...
V roce 46 př. n.l. Julius Caesar reformoval kalendářní systém. Na základě rady astronoma Sosigena z Alexandrie začal juliánský kalendář obsahovat jeden přestupný den každé čtyři roky, aby zohlednil skutečnost, že pozemský rok má o něco více než 365 dní. V moderním pojetí je doba, za kterou planeta...
Julius Caesar v roce 46 před Kristem reformoval kalendář. Juliánský kalendář byl založen na doporučení astronoma Sosigenese Alexandrijského a každé čtyři roky obsahoval jeden přestupný den, aby se vypořádal se skutečností, že zemský rok je o něco delší, než 365 dní. V moderních termínech řečeno,...
Dnes, 29. února, je přestupný den, což je poměrně vzácné. Julius Caesar, který je zde vidět na minci, kterou sám rozhodl razit, v roce 46 před Kristem vytvořil kalendářní systém, který každé čtyři roky přidal jeden přestupný den. Učinil tak na radu Alexandrijského astronoma...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.
