Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. únor 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. únor 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Julius Caesar a přestupný rok

Uznání a licence: Classical Numismatic Group, Inc., Wikimedia

V roce 46 př. n.l. Julius Caesar reformoval kalendářní systém. Na základě rady astronoma Sosigena z Alexandrie začal juliánský kalendář obsahovat jeden přestupný den každé čtyři roky, aby zohlednil skutečnost, že pozemský rok má o něco více než 365 dní. V moderním pojetí je doba, za kterou planeta jednou oběhne kolem Slunce, 365,24219 průměrného slunečního dne. Pokud by tedy kalendářní roky obsahovaly přesně 365 dní, odchýlily by se od pozemského roku přibližně o 1 den každé 4 roky a nakonec by červenec (pojmenovaný po samotném Juliu Caesarovi) připadl na zimu na severní polokouli. Přijetím přestupného roku s jedním dnem navíc každé čtyři roky se juliánský kalendářní rok odchyluje mnohem méně. V roce 1582 papež Řehoř XIII. zajistil další zpřesnění, že přestupné dny by se neměly vyskytovat v letech končících číslicemi 00, pokud nejsou dělitelné číslem 400. Tento Gregoriánský kalendář je dnes široce používaným systémem. Slapové tření v soustavě Země-Měsíc samozřejmě zpomaluje rotaci Země a postupně prodlužuje den přibližně o 1,4 milisekundy za století. To znamená, že přestupné dny, jako je ten dnešní, nebudou asi za 4 miliony let nutné. Stříbrná římská mince denár vyobrazuje Julia Caesara (vlevo) a římská bohyni lásky Venuši.

Seznam odkazů v popisu

  1. UH.edu: THE LONGEST YEAR IN HISTORY
  2. Wikipedia: Sosigenes_of_Alexandria
  3. Wolfram.com: Leap Year
  4. LiteraturePage.com: William Shakespeare: Julius Caesar
  5. RICE.edu: The Gregorian Calendar
  6. APOD: 2017-10-07 Eclipsosaurus Rex
  7. ScienceBlogs.com: The Physics of Leap Day
  8. Wikipedia: Denarius

Štítky: Kalendář, Leap year, Přestupný den, Long now


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »