Julius Caesar a přestupný rok

Uznání a licence: Classical Numismatic Group, Inc., Wikimedia

V roce 46 př. n.l. Julius Caesar reformoval kalendářní systém. Na základě rady astronoma Sosigena z Alexandrie začal juliánský kalendář obsahovat jeden přestupný den každé čtyři roky, aby zohlednil skutečnost, že pozemský rok má o něco více než 365 dní. V moderním pojetí je doba, za kterou planeta jednou oběhne kolem Slunce, 365,24219 průměrného slunečního dne. Pokud by tedy kalendářní roky obsahovaly přesně 365 dní, odchýlily by se od pozemského roku přibližně o 1 den každé 4 roky a nakonec by červenec (pojmenovaný po samotném Juliu Caesarovi) připadl na zimu na severní polokouli. Přijetím přestupného roku s jedním dnem navíc každé čtyři roky se juliánský kalendářní rok odchyluje mnohem méně. V roce 1582 papež Řehoř XIII. zajistil další zpřesnění, že přestupné dny by se neměly vyskytovat v letech končících číslicemi 00, pokud nejsou dělitelné číslem 400. Tento Gregoriánský kalendář je dnes široce používaným systémem. Slapové tření v soustavě Země-Měsíc samozřejmě zpomaluje rotaci Země a postupně prodlužuje den přibližně o 1,4 milisekundy za století. To znamená, že přestupné dny, jako je ten dnešní, nebudou asi za 4 miliony let nutné. Stříbrná římská mince denár vyobrazuje Julia Caesara (vlevo) a římská bohyni lásky Venuši.

Seznam odkazů v popisu

1. UH.edu: THE LONGEST YEAR IN HISTORY
2. Wikipedia: Sosigenes_of_Alexandria
3. Wolfram.com: Leap Year
4. LiteraturePage.com: William Shakespeare: Julius Caesar
5. RICE.edu: The Gregorian Calendar
6. APOD: 2017-10-07 Eclipsosaurus Rex
7. ScienceBlogs.com: The Physics of Leap Day
8. Wikipedia: Denarius