Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. únor 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. únor 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Julius Caesar a přestupný rok

Uznání a licence: Classical Numismatic Group, Inc., Wikimedia

V roce 46 př. n.l. Julius Caesar reformoval kalendářní systém. Na základě rady astronoma Sosigena z Alexandrie začal juliánský kalendář obsahovat jeden přestupný den každé čtyři roky, aby zohlednil skutečnost, že pozemský rok má o něco více než 365 dní. V moderním pojetí je doba, za kterou planeta jednou oběhne kolem Slunce, 365,24219 průměrného slunečního dne. Pokud by tedy kalendářní roky obsahovaly přesně 365 dní, odchýlily by se od pozemského roku přibližně o 1 den každé 4 roky a nakonec by červenec (pojmenovaný po samotném Juliu Caesarovi) připadl na zimu na severní polokouli. Přijetím přestupného roku s jedním dnem navíc každé čtyři roky se juliánský kalendářní rok odchyluje mnohem méně. V roce 1582 papež Řehoř XIII. zajistil další zpřesnění, že přestupné dny by se neměly vyskytovat v letech končících číslicemi 00, pokud nejsou dělitelné číslem 400. Tento Gregoriánský kalendář je dnes široce používaným systémem. Slapové tření v soustavě Země-Měsíc samozřejmě zpomaluje rotaci Země a postupně prodlužuje den přibližně o 1,4 milisekundy za století. To znamená, že přestupné dny, jako je ten dnešní, nebudou asi za 4 miliony let nutné. Stříbrná římská mince denár vyobrazuje Julia Caesara (vlevo) a římská bohyni lásky Venuši.

Seznam odkazů v popisu

  1. UH.edu: THE LONGEST YEAR IN HISTORY
  2. Wikipedia: Sosigenes_of_Alexandria
  3. Wolfram.com: Leap Year
  4. LiteraturePage.com: William Shakespeare: Julius Caesar
  5. RICE.edu: The Gregorian Calendar
  6. APOD: 2017-10-07 Eclipsosaurus Rex
  7. ScienceBlogs.com: The Physics of Leap Day
  8. Wikipedia: Denarius

Štítky: Kalendář, Leap year, Přestupný den, Long now


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »