Julius Caesar a přestupný den

Uznání: Classical Numismatic Group, Inc., Wikimedia

Dnes, 29. února, je přestupný den, což je poměrně vzácné. Julius Caesar, který je zde vidět na minci, kterou sám rozhodl razit, v roce 46 před Kristem vytvořil kalendářní systém, který každé čtyři roky přidal jeden přestupný den. Učinil tak na radu Alexandrijského astronoma Sosigenese proto, aby vyšel vstříc skutečnosti, že pozemský rok je o něco delší než 365 dní. V moderních termínech řečeno, doba, kterou Země potřebuje k obkroužení Slunce je o trochu větší, než doba, za kterou se Země otočí 365 krát (vzhledem ke Slunci a nyní je známo, že to trvá asi 365,24219 otoček). Takže pokud roky kalendáře obsahovaly 365 dní, tak se proti skutečnému roku posouvaly o jeden den každé čtyři roky. Nakonec by tedy v červenci (pojmenovaném po smrti samotného Julia Caesara latinsky July) mohla na severní polokouli nastat zima. Zavedením přestupných roků každé čtyři roky s jedním dnem navíc se kalendářní rok posouvá mnohem méně. Tento systém juliánského kalendáře se používal až do roku 1582, kdy papež Řehoř XIII provedl další jemnou úpravu, když zavedl, že přestupné dny by neměly nastávat v letech končících na "00", jedině pokud jsou dělitelné 400. Dnes běžně používáme právě gregoriánský kalendář.