Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. únor 2000

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. únor 2000

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Julius Caesar a přestupné dny

Uznání a copyright: Rune Rysstad

Dnes je velmi zvláštní přestupný den. V roce 46 před Kristem Julius Caesar, zobrazený nahoře na vlastní vyražené minci, vytvořil kalendářní systém, který přidal každé čtyři roky jeden přestupný den. Cézar udělal tuto změnu na radu alexandrijského astronoma Sosigena, protože zemský rok je o něco delší než 365 dnů. Jinými slovy, doba oběhu Země kolem Slunce je o něco delší, než doba kterou trvá otočení se Země 365 krát (my nyní víme, že doba oběhu trvá 365.24219 rotací). Takže jestliže má kalendářní rok 365 dní, tak se bude posunovat od skutečného roku o jeden den každé čtyři roky. Nakonec třeba červenec, anglicky July (posmrtně pojmenovaný po samotném Juliu Caesarovi) by se tak mohl objevit v době kdy je na severní polokouli zima. Přidáním přestupných roků s dny navíc se kalendářní rok posouval mnohem méně. Tento Juliánský kalendář se používal až do roku 1582, kdy papež Řehoř (Gregory) XIII přidal změnu, že se přestupné dny neobjeví v letech končících dvěma nulami "00" vyjma těch dělitelných číslem 400 a tak systém ještě více doladil. Tento gregoriánský kalendář používáme dodnes. A tak i když letošní rok 2000 končí "00", tak zůstává přestupným rokem a dnešek je přidán jako přestupný den.

Štítky: Julius Caesar, Přestupné dny


10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Západ Venuše a Saturna

Západ Venuše a Saturna v podvečer u Olšových Vrat.

Další informace »