Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. únor 2000

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. únor 2000

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Julius Caesar a přestupné dny

Uznání a copyright: Rune Rysstad

Dnes je velmi zvláštní přestupný den. V roce 46 před Kristem Julius Caesar, zobrazený nahoře na vlastní vyražené minci, vytvořil kalendářní systém, který přidal každé čtyři roky jeden přestupný den. Cézar udělal tuto změnu na radu alexandrijského astronoma Sosigena, protože zemský rok je o něco delší než 365 dnů. Jinými slovy, doba oběhu Země kolem Slunce je o něco delší, než doba kterou trvá otočení se Země 365 krát (my nyní víme, že doba oběhu trvá 365.24219 rotací). Takže jestliže má kalendářní rok 365 dní, tak se bude posunovat od skutečného roku o jeden den každé čtyři roky. Nakonec třeba červenec, anglicky July (posmrtně pojmenovaný po samotném Juliu Caesarovi) by se tak mohl objevit v době kdy je na severní polokouli zima. Přidáním přestupných roků s dny navíc se kalendářní rok posouval mnohem méně. Tento Juliánský kalendář se používal až do roku 1582, kdy papež Řehoř (Gregory) XIII přidal změnu, že se přestupné dny neobjeví v letech končících dvěma nulami "00" vyjma těch dělitelných číslem 400 a tak systém ještě více doladil. Tento gregoriánský kalendář používáme dodnes. A tak i když letošní rok 2000 končí "00", tak zůstává přestupným rokem a dnešek je přidán jako přestupný den.

Štítky: Julius Caesar, Přestupné dny


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Venuše v konjunkci

Další informace »