Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. únor 2000

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. únor 2000

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Julius Caesar a přestupné dny

Uznání a copyright: Rune Rysstad

Dnes je velmi zvláštní přestupný den. V roce 46 před Kristem Julius Caesar, zobrazený nahoře na vlastní vyražené minci, vytvořil kalendářní systém, který přidal každé čtyři roky jeden přestupný den. Cézar udělal tuto změnu na radu alexandrijského astronoma Sosigena, protože zemský rok je o něco delší než 365 dnů. Jinými slovy, doba oběhu Země kolem Slunce je o něco delší, než doba kterou trvá otočení se Země 365 krát (my nyní víme, že doba oběhu trvá 365.24219 rotací). Takže jestliže má kalendářní rok 365 dní, tak se bude posunovat od skutečného roku o jeden den každé čtyři roky. Nakonec třeba červenec, anglicky July (posmrtně pojmenovaný po samotném Juliu Caesarovi) by se tak mohl objevit v době kdy je na severní polokouli zima. Přidáním přestupných roků s dny navíc se kalendářní rok posouval mnohem méně. Tento Juliánský kalendář se používal až do roku 1582, kdy papež Řehoř (Gregory) XIII přidal změnu, že se přestupné dny neobjeví v letech končících dvěma nulami "00" vyjma těch dělitelných číslem 400 a tak systém ještě více doladil. Tento gregoriánský kalendář používáme dodnes. A tak i když letošní rok 2000 končí "00", tak zůstává přestupným rokem a dnešek je přidán jako přestupný den.

Štítky: Julius Caesar, Přestupné dny


28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a Uran v konjunkci

Další informace »