Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. únor 2000

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. únor 2000

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Julius Caesar a přestupné dny

Uznání a copyright: Rune Rysstad

Dnes je velmi zvláštní přestupný den. V roce 46 před Kristem Julius Caesar, zobrazený nahoře na vlastní vyražené minci, vytvořil kalendářní systém, který přidal každé čtyři roky jeden přestupný den. Cézar udělal tuto změnu na radu alexandrijského astronoma Sosigena, protože zemský rok je o něco delší než 365 dnů. Jinými slovy, doba oběhu Země kolem Slunce je o něco delší, než doba kterou trvá otočení se Země 365 krát (my nyní víme, že doba oběhu trvá 365.24219 rotací). Takže jestliže má kalendářní rok 365 dní, tak se bude posunovat od skutečného roku o jeden den každé čtyři roky. Nakonec třeba červenec, anglicky July (posmrtně pojmenovaný po samotném Juliu Caesarovi) by se tak mohl objevit v době kdy je na severní polokouli zima. Přidáním přestupných roků s dny navíc se kalendářní rok posouval mnohem méně. Tento Juliánský kalendář se používal až do roku 1582, kdy papež Řehoř (Gregory) XIII přidal změnu, že se přestupné dny neobjeví v letech končících dvěma nulami "00" vyjma těch dělitelných číslem 400 a tak systém ještě více doladil. Tento gregoriánský kalendář používáme dodnes. A tak i když letošní rok 2000 končí "00", tak zůstává přestupným rokem a dnešek je přidán jako přestupný den.

Štítky: Julius Caesar, Přestupné dny


21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »