Co se děje nad touto sopkou? I když je vidět, že Etna podstupuje erupci, tak ta mračna s erupcí nesouvisí. Jedná se čočkovitá, neboli lentikulární mračna, která vznikají, pokud je vlhký vzduch nucen stoupat vzhůru u hory nebo vulkánu. Až neskutečnou scénu náhodou koncem minulého...
Jaký je to druh mraku? Ačkoliv příčiny jejich vzniku nejsou v současnosti známé, tak i když tyto atmosférické struktury vypadají hrozivě, tak nejsou nositeli meteorologické zkázy. Mraky asperitas jsou formálně uznávány jako jedinečný typ mraku teprve od minulého roku, mají ohromující...
Co je to za druh mračen? Ačkoliv příčina těchto neobvyklých atmosférických struktur není známá a jakkoliv hrozivě vypadají, tak se zdá, že to nejsou zvěstovatelé meteorologické zkázy. Neformálně se tato mračna jmenují undulatus asperatus, mají zvláštní vzhled, neobvyklý výskyt, jsou poměrně...
Je to několik UFO poblíž hory? Ne, jsou vícevrstvé lentikulární mraky. Vlhký vzduch, který je kolem vrcholů hor nucen plynout nahoru, může vytvářet lentikulární(čočkovitá) mračna. Vodní kapičky kondenzují z vlhkého vzduchu ochlazeného pod teplotu rosného bodu a tak vznikají neprůhledná...
Je u té hory UFO? Ne, jsou to vícevrstvé čočkovité mraky. Vlhký vzduch, který je kolem vrcholků hor nucen stoupat nahoru, může vytvořit čočkovité mraky. Z vlhkého vzduchu ochlazeného pod rosný bod kondenzují vodní kapičky a ty činí mraky neprůhlednými. Vlny ve vzduchu, které by byly...
Je to mračno nebo létající talíř? Obojí, i když to jistě není cizozemská kosmická loď. Čočkovité mraky mohou mít talířovitý tvar a mohou létat tak, jak většina podobných mraků složených z malých vodních kapiček, které se vznášejí ve vzduchu. Čočkovité mraky typicky vznikají při vysokých...
Co se děje nad touto sopkou? I když je vidět, že Etna podstupuje erupci, tak ta mračna s erupcí nesouvisí. Jedná se čočkovitá, neboli lentikulární mračna, která vznikají, pokud je vlhký vzduch nucen stoupat vzhůru u hory nebo vulkánu. Až neskutečnou scénu náhodou koncem minulého...
Jaký je to druh mraku? Ačkoliv příčiny jejich vzniku nejsou v současnosti známé, tak i když tyto atmosférické struktury vypadají hrozivě, tak nejsou nositeli meteorologické zkázy. Mraky asperitas jsou formálně uznávány jako jedinečný typ mraku teprve od minulého roku, mají ohromující...
Co je to za druh mračen? Ačkoliv příčina těchto neobvyklých atmosférických struktur není známá a jakkoliv hrozivě vypadají, tak se zdá, že to nejsou zvěstovatelé meteorologické zkázy. Neformálně se tato mračna jmenují undulatus asperatus, mají zvláštní vzhled, neobvyklý výskyt, jsou poměrně...
Je to několik UFO poblíž hory? Ne, jsou vícevrstvé lentikulární mraky. Vlhký vzduch, který je kolem vrcholů hor nucen plynout nahoru, může vytvářet lentikulární(čočkovitá) mračna. Vodní kapičky kondenzují z vlhkého vzduchu ochlazeného pod teplotu rosného bodu a tak vznikají neprůhledná...
Je u té hory UFO? Ne, jsou to vícevrstvé čočkovité mraky. Vlhký vzduch, který je kolem vrcholků hor nucen stoupat nahoru, může vytvořit čočkovité mraky. Z vlhkého vzduchu ochlazeného pod rosný bod kondenzují vodní kapičky a ty činí mraky neprůhlednými. Vlny ve vzduchu, které by byly...
Je to mračno nebo létající talíř? Obojí, i když to jistě není cizozemská kosmická loď. Čočkovité mraky mohou mít talířovitý tvar a mohou létat tak, jak většina podobných mraků složených z malých vodních kapiček, které se vznášejí ve vzduchu. Čočkovité mraky typicky vznikají při vysokých...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 2. do 15. 2. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a je viditelný ráno a dopoledne. Nízko na večerní oblohu se dostává Merkur, velké planety jsou zatím vidět všechny. Aktivita Slunce byla vysoká, ale polární záře byla vidět jen v severských zemích. Chystá se start mise Crew-12 k ISS. Před 65 lety se na cestu k Venuši vydala Veněra 1. Před 25 lety přistála NEAR-Shoemaker na planetce Eros a před 15 lety minula mise Stardust kometu 9P/Tempel.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
