Tato nádherná extragalaktická obloha je směrem ke Galaxii v Andromedě, nejbližší velké spirální galaxii od Mléčné dráhy. A to proto, že ve stejném teleskopickém zorném poli obsahuje tři Messierovy objekty, Andromedu, katalogizovanou jako Messier 31 (M31), spolu s Messier 32 (M32) a Messier 110...
Už jste někdy viděli Galaxii v Andromedě? I když se neozbrojenému oku M31 jeví jako mlhavý obláček, tak světlo, které z ní vidíte je staré více než 2 milióny let což jej činí nejstarším světlem, které můžete přímo uvidět pouhýma očima. Andromeda nyní vychází ve středních severních šířkách...
Eliptické galaxie jsou známé svými starými červenými hvězdami. Copak se tato stará eliptická galaxie nahoře naučila nové triky? V minulých letech se zjistilo, že centra eliptických galaxií emitují nečekaně vysoké množství modrého a ultrafialového světla. Většina modrého světla ze spirálních...
Tato nádherná extragalaktická obloha je směrem ke Galaxii v Andromedě, nejbližší velké spirální galaxii od Mléčné dráhy. A to proto, že ve stejném teleskopickém zorném poli obsahuje tři Messierovy objekty, Andromedu, katalogizovanou jako Messier 31 (M31), spolu s Messier 32 (M32) a Messier 110...
Už jste někdy viděli Galaxii v Andromedě? I když se neozbrojenému oku M31 jeví jako mlhavý obláček, tak světlo, které z ní vidíte je staré více než 2 milióny let což jej činí nejstarším světlem, které můžete přímo uvidět pouhýma očima. Andromeda nyní vychází ve středních severních šířkách...
Eliptické galaxie jsou známé svými starými červenými hvězdami. Copak se tato stará eliptická galaxie nahoře naučila nové triky? V minulých letech se zjistilo, že centra eliptických galaxií emitují nečekaně vysoké množství modrého a ultrafialového světla. Většina modrého světla ze spirálních...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
