Mléčné dráze kdysi vládly kulové hvězdokupy. Za starých časů, kdy naše Galaxie teprve vznikala, sídlily v naší Galaxii možná tisíce kulových hvězdokup. Dnes jich tam zůstalo méně než 200. Za ty věky mnoho kulových hvězdokup zničila opakovaná fatální přiblížení mezi sebou nebo...
Kulové hvězdokupy kdysi vládly Mléčné dráze. Za starých časů, kdy ponejprv vznikala naše Galaxie, ji obývaly možná i tisíce kulových hvězdokup. Do dneška jich zbylo méně než 200. Mnoho kulových hvězdokup bylo za dlouhou dobu zničeno opakovanými fatálními přiblíženími jedné k druhé...
Mléčné dráze kdysi vládly kulové hvězdokupy. Za starých časů, kdy naše Galaxie teprve vznikala, sídlily v naší Galaxii možná tisíce kulových hvězdokup. Dnes jich tam zůstalo méně než 200. Za ty věky mnoho kulových hvězdokup zničila opakovaná fatální přiblížení mezi sebou nebo...
Kulové hvězdokupy kdysi vládly Mléčné dráze. Za starých časů, kdy ponejprv vznikala naše Galaxie, ji obývaly možná i tisíce kulových hvězdokup. Do dneška jich zbylo méně než 200. Mnoho kulových hvězdokup bylo za dlouhou dobu zničeno opakovanými fatálními přiblíženími jedné k druhé...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Kometa 78P/Gehrels se nacházela ve vzdálenosti 2.190 au od Země a 2.135 au od Slunce. Výsledek je v polovičním měřítku.
