Jak opravdu vypadá povrch planetky Vesta? Tato nejjasnější planetka ve Sluneční soustavě je objektem, který obsahuje až 10 procent veškeré hmoty v hlavním pásu asteroidů, ale nikdy nebyla vidět zblízka. V několika minulých týdnech se ovšem kosmická sonda Dawn stala úplně ...
Jeden z nejpodivnějších objektů vnější sluneční soustavy byl minulý týden klasifikován jako trpasličí planeta a dostal jméno Haumea. Tímto označením se Haumea stává po Plutu, Ceres, Eris a Makemake pátou trpasličí planetou. Hladký, ale protáhlý tvar činí Haumeu velmi...
Jak opravdu vypadá povrch planetky Vesta? Tato nejjasnější planetka ve Sluneční soustavě je objektem, který obsahuje až 10 procent veškeré hmoty v hlavním pásu asteroidů, ale nikdy nebyla vidět zblízka. V několika minulých týdnech se ovšem kosmická sonda Dawn stala úplně ...
Jeden z nejpodivnějších objektů vnější sluneční soustavy byl minulý týden klasifikován jako trpasličí planeta a dostal jméno Haumea. Tímto označením se Haumea stává po Plutu, Ceres, Eris a Makemake pátou trpasličí planetou. Hladký, ale protáhlý tvar činí Haumeu velmi...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Kometa 78P/Gehrels se nacházela ve vzdálenosti 2.190 au od Země a 2.135 au od Slunce. Výsledek je v polovičním měřítku.
