Astronomové využívající radioteleskop ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, zkoumali podivný oblak plynu, který vznik v důsledku interakce dvojice hvězd. Jedna z nich zvětšila svůj objem takovým způsobem, že obklopila hvězdu druhou, která se následně začala po spirále přibližovat a přinutila svého...
Pomocí dalekohledu ESO/VLT a přístroje FORS2 astronomové pozorovali oblast s aktivními procesy formování hvězd známou pod katalogovým označením NGC 2467 nebo také jako mlhovina s pirátským jménem Lebka a zkřížené hnáty (Skull and Crossbones Nebula). Snímek vznikl v rámci programu ESO Cosmic Gems,...
Tým astrofyziček z Masarykovy univerzity a Astronomického ústavu Akademie věd nalezl srážející se mezihvězdné bubliny uvnitř naší Galaxie. Ukázalo se, že díky srážce těchto obřích útvarů, o průměru až 200 světelných let, vznikají v místě kolize nové hvězdy. Tyto nově vzniklé hvězdy pak...
Pomocí přístroje MUSE a dalekohledu ESO/VLT vědci získali působivá nová pozorování mohutných pilířovitých struktur v mlhovině Carina. Mezinárodní tým provedl analýzu několika pilířů v různých mlhovinách a dospěl k závěru, že se v tomto případě jedná spíše o ‚pilíře zániku‘ – což je v kontrastu s...
Nový snímek mlhoviny M 17 – oblasti s probíhající tvorbou hvězd – byl pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO, který pracuje na observatoří La Silla v Chile. Jedná se o jeden z nejdetailnějších záběrů celé mlhoviny, který odhaluje nejen její celkovou velikost, ale...
V nejjasnější části mlhoviny RCW 34 ohřívají zářivé mladé hvězdy okolní plyn, který se rozpíná a interaguje s chladnějším materiálem. Jakmile zahřátý vodík dosáhne okrajů oblaku plynu, vytryskne do kosmického vakua podobně jako šampaňské z otevřené lahve – tento proces je skutečně označován 'tekoucí...
oblak Sharpless 2-296, část mlhoviny Racek - eso1306Autor: ESO Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (006/2013): Tento nový snímek z produkce ESO zachycuje část prachoplynného oblaku, který je znám jako mlhovina Racek. Záběr odhaluje působivou směsici temných i zářících oblaků vlnících se mezi...
mlhovina racek-IC2177-eso1237 Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (037/2012): Jeden z nejnovějších snímků pořízených na observatoři La Silla (ESO) zachycuje část hvězdných jeslí označovaných jako mlhovina Racek (Seagull Nebula). Tento oblak plynu s oficiálním označením Sharpless 2-292 ...
NGC 2736 - Tužka - eso1236Nový pohled na mlhovinu Tužka Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (036/2012): Na novém snímku pořízeném na observatoři ESO/La Silla v Chile je zachycena mlhovina NGC 2736, která je též známa pod pojmenováním Tužka. Tento neobvyklý oblak zářícího plynu je součástí...
Pohled na otevřenou hvězdokupu uvnitř mlhoviny 30 Doradus (foto HST)Astronomové zkoumající data z Hubblova kosmického dalekohledu HST zachytili dvě otevřené hvězdokupy plné velmi hmotných hvězd, které se mohou nacházet v počátečním stadiu vzájemné srážky. Hvězdokupy jsou od Země vzdáleny 170 000...
Barnard 59 - ESO1233 - Neobvyklá temná mlhovina, jak jste ji ještě neviděli Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (033/2012): Jak napsal René Magritte na své slavné malbě - Toto není dýmka (Ceci N’est Pas Une Pipe) - a totéž platí pro náš dnešní snímek. Jedná se o záběr části rozsáhlého...
Co můžeme vidět v dalekém nebi? Mlhoviny v orionu, M42, B33, IC434 a dalšíAutor: Martin MyslivecGalaxie, mlhoviny, hvězdokupy. Souhrnně objekty hlubokého nebe, nebo také "deep-sky" objekty. Drtivá většina z nich je očima zcela nepozorovatelná, ale existují výjimky. Mezi ně patří například...
Astronomové využívající radioteleskop ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, zkoumali podivný oblak plynu, který vznik v důsledku interakce dvojice hvězd. Jedna z nich zvětšila svůj objem takovým způsobem, že obklopila hvězdu druhou, která se následně začala po spirále přibližovat a přinutila svého...
Pomocí dalekohledu ESO/VLT a přístroje FORS2 astronomové pozorovali oblast s aktivními procesy formování hvězd známou pod katalogovým označením NGC 2467 nebo také jako mlhovina s pirátským jménem Lebka a zkřížené hnáty (Skull and Crossbones Nebula). Snímek vznikl v rámci programu ESO Cosmic Gems,...
Tým astrofyziček z Masarykovy univerzity a Astronomického ústavu Akademie věd nalezl srážející se mezihvězdné bubliny uvnitř naší Galaxie. Ukázalo se, že díky srážce těchto obřích útvarů, o průměru až 200 světelných let, vznikají v místě kolize nové hvězdy. Tyto nově vzniklé hvězdy pak...
Pomocí přístroje MUSE a dalekohledu ESO/VLT vědci získali působivá nová pozorování mohutných pilířovitých struktur v mlhovině Carina. Mezinárodní tým provedl analýzu několika pilířů v různých mlhovinách a dospěl k závěru, že se v tomto případě jedná spíše o ‚pilíře zániku‘ – což je v kontrastu s...
Nový snímek mlhoviny M 17 – oblasti s probíhající tvorbou hvězd – byl pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO, který pracuje na observatoří La Silla v Chile. Jedná se o jeden z nejdetailnějších záběrů celé mlhoviny, který odhaluje nejen její celkovou velikost, ale...
V nejjasnější části mlhoviny RCW 34 ohřívají zářivé mladé hvězdy okolní plyn, který se rozpíná a interaguje s chladnějším materiálem. Jakmile zahřátý vodík dosáhne okrajů oblaku plynu, vytryskne do kosmického vakua podobně jako šampaňské z otevřené lahve – tento proces je skutečně označován 'tekoucí...
oblak Sharpless 2-296, část mlhoviny Racek - eso1306Autor: ESO Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (006/2013): Tento nový snímek z produkce ESO zachycuje část prachoplynného oblaku, který je znám jako mlhovina Racek. Záběr odhaluje působivou směsici temných i zářících oblaků vlnících se mezi...
mlhovina racek-IC2177-eso1237 Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (037/2012): Jeden z nejnovějších snímků pořízených na observatoři La Silla (ESO) zachycuje část hvězdných jeslí označovaných jako mlhovina Racek (Seagull Nebula). Tento oblak plynu s oficiálním označením Sharpless 2-292 ...
NGC 2736 - Tužka - eso1236Nový pohled na mlhovinu Tužka Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (036/2012): Na novém snímku pořízeném na observatoři ESO/La Silla v Chile je zachycena mlhovina NGC 2736, která je též známa pod pojmenováním Tužka. Tento neobvyklý oblak zářícího plynu je součástí...
Pohled na otevřenou hvězdokupu uvnitř mlhoviny 30 Doradus (foto HST)Astronomové zkoumající data z Hubblova kosmického dalekohledu HST zachytili dvě otevřené hvězdokupy plné velmi hmotných hvězd, které se mohou nacházet v počátečním stadiu vzájemné srážky. Hvězdokupy jsou od Země vzdáleny 170 000...
Barnard 59 - ESO1233 - Neobvyklá temná mlhovina, jak jste ji ještě neviděli Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (033/2012): Jak napsal René Magritte na své slavné malbě - Toto není dýmka (Ceci N’est Pas Une Pipe) - a totéž platí pro náš dnešní snímek. Jedná se o záběr části rozsáhlého...
Co můžeme vidět v dalekém nebi? Mlhoviny v orionu, M42, B33, IC434 a dalšíAutor: Martin MyslivecGalaxie, mlhoviny, hvězdokupy. Souhrnně objekty hlubokého nebe, nebo také "deep-sky" objekty. Drtivá většina z nich je očima zcela nepozorovatelná, ale existují výjimky. Mezi ně patří například...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
