Po zaregistrování své domény mohla Česká astronomická společnost na začít poskytovat internetové služby. První stránky v tehdy ještě mladé službě WWW (World Wide Web) byly spuštěny 15. května 1995. Rozběhly se na počítači s linuxovou distribucí Slackware s nainstalovaným serverem CERN...
Čerstvě publikovaná data z evropské sondy Planck víceméně potvrzují dosavadní odhady stáří vesmíru. O komentář jsme požádali astrofyzika Petra Kulhánka. Zvukový archiv ...
S odborníkem na kosmonautiku Jiřím Kroulíkem budeme vzpomínat na Lunochody, vozítka, která před čtyřiceti lety brázdila povrch Měsíce... Zvukový archiv ...
Dnes 21. 12. od 20 do 22 hodin na stanici Český rozhlas 3 Vltava si můžete poslechnout pořad "Něco o konci světa", v němž vystoupí naši přední odborníci včetně předsedy České astronomické společnosti Ing. Jana Vondráka. ...
Hostem pátečního dílo Všechnopárty (7. prosince 2012) byl čestný předseda ČAS, astrofyzik doc. Jiří Grygar. Humor se nesl hlavně v duchu blížícího se konce světa. Archiv pořadu. ...
Evropská kosmická agentura a její plány na výzkum planety Marsu budou tématem rozhovoru s Michalem Václavíkem z České kosmické kanceláře. ExoMars, Mars Sample Return a další... Zvukový archiv
ČRo Leonardo: Nebeský cestopis 22. 9. 20:00 Podzimní obloha (I. Míček). Umělé orgány (J. Štrajblová). Hranice působení Slunce (M. Švanda). Objev planet ve hvězdokupě. Rekordní úbytek ledu v Arktidě (R. Tomšů). Hvězdárna Chlívce (Š. Kovář). archiv pořadu ...
ČRo Leonardo: Nebeský cestopis 15. 9. 20:00 Objevy u Saturnu (J. Grygar). Dobíjení baterií chůzí (J. Štrajblová). 100 let rentgenové difrakce (S. Daniš). 20 let Kuiperova pásu. Průmyslové havárie (P. Dvořák). Hvězdárna v Kytlici (Š. Kovář). archiv pořadu ...
Planetárium: Před 100 lety byla kromě kosmického záření objevena i rentgenová difrakce, metoda umožňující zkoumat vnitřní strukturu látek. Jak - to nám poví fyzik Stanislav Daniš. Zvukový archiv ...
ČRo Leonardo: Nebeský cestopis 8. 9. 20:00 Jak se vrátit z kosmu (J. Kousal). Ovladatelné metamateriály (J. Štrajblová). Tajemné blazary (B. Jungwiert). Hledání vody na Měsíci. Srpnové teplotní rekordy (R. Tomšů). Hvězdárna v Kyjově (Š. Kovář). archiv pořadu ...
Po zaregistrování své domény mohla Česká astronomická společnost na začít poskytovat internetové služby. První stránky v tehdy ještě mladé službě WWW (World Wide Web) byly spuštěny 15. května 1995. Rozběhly se na počítači s linuxovou distribucí Slackware s nainstalovaným serverem CERN...
Čerstvě publikovaná data z evropské sondy Planck víceméně potvrzují dosavadní odhady stáří vesmíru. O komentář jsme požádali astrofyzika Petra Kulhánka. Zvukový archiv ...
S odborníkem na kosmonautiku Jiřím Kroulíkem budeme vzpomínat na Lunochody, vozítka, která před čtyřiceti lety brázdila povrch Měsíce... Zvukový archiv ...
Dnes 21. 12. od 20 do 22 hodin na stanici Český rozhlas 3 Vltava si můžete poslechnout pořad "Něco o konci světa", v němž vystoupí naši přední odborníci včetně předsedy České astronomické společnosti Ing. Jana Vondráka. ...
Hostem pátečního dílo Všechnopárty (7. prosince 2012) byl čestný předseda ČAS, astrofyzik doc. Jiří Grygar. Humor se nesl hlavně v duchu blížícího se konce světa. Archiv pořadu. ...
Evropská kosmická agentura a její plány na výzkum planety Marsu budou tématem rozhovoru s Michalem Václavíkem z České kosmické kanceláře. ExoMars, Mars Sample Return a další... Zvukový archiv
ČRo Leonardo: Nebeský cestopis 22. 9. 20:00 Podzimní obloha (I. Míček). Umělé orgány (J. Štrajblová). Hranice působení Slunce (M. Švanda). Objev planet ve hvězdokupě. Rekordní úbytek ledu v Arktidě (R. Tomšů). Hvězdárna Chlívce (Š. Kovář). archiv pořadu ...
ČRo Leonardo: Nebeský cestopis 15. 9. 20:00 Objevy u Saturnu (J. Grygar). Dobíjení baterií chůzí (J. Štrajblová). 100 let rentgenové difrakce (S. Daniš). 20 let Kuiperova pásu. Průmyslové havárie (P. Dvořák). Hvězdárna v Kytlici (Š. Kovář). archiv pořadu ...
Planetárium: Před 100 lety byla kromě kosmického záření objevena i rentgenová difrakce, metoda umožňující zkoumat vnitřní strukturu látek. Jak - to nám poví fyzik Stanislav Daniš. Zvukový archiv ...
ČRo Leonardo: Nebeský cestopis 8. 9. 20:00 Jak se vrátit z kosmu (J. Kousal). Ovladatelné metamateriály (J. Štrajblová). Tajemné blazary (B. Jungwiert). Hledání vody na Měsíci. Srpnové teplotní rekordy (R. Tomšů). Hvězdárna v Kyjově (Š. Kovář). archiv pořadu ...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4