Někdy i malý dalekohled může poodhalit skrytou krásu na nebi. Takovým případem je i jasná dvojhvězda Albireo. Dokonce už i při malém zvětšení se z malého jasného bodu hvězdy Albireo vyloupne krásná dvojhvězda velmi odlišných barev. Oběma jasným hvězdám 380 světelných let...
Jak rychle kmitají fundamentální částice? Překvapivá odpověď na tuto zdánlivě nevýznamnou otázku přišla z laboratoře Brookhaven National Laboratory v New Yorku v USA a možná že nejenom ukazuje, že standardní model částicové fyziky není úplný, ale také že je náš vesmír vyplněn doposud...
Jak rychle kmitají fundamentální částice? Překvapivá odpověď na tuto zdánlivě nevýznamnou otázku přichází z laboratoře Brookhaven National Laboratory v New Yorku v USA. Možná že nejenom ukazuje, že standardní model částicové fyziky není úplný, ale také že je náš vesmír vyplněn...
Někdy i malý dalekohled může poodhalit skrytou krásu na nebi. Takovým případem je i jasná dvojhvězda Albireo. Dokonce už i při malém zvětšení se z malého jasného bodu hvězdy Albireo vyloupne krásná dvojhvězda velmi odlišných barev. Oběma jasným hvězdám 380 světelných let...
Jak rychle kmitají fundamentální částice? Překvapivá odpověď na tuto zdánlivě nevýznamnou otázku přišla z laboratoře Brookhaven National Laboratory v New Yorku v USA a možná že nejenom ukazuje, že standardní model částicové fyziky není úplný, ale také že je náš vesmír vyplněn doposud...
Jak rychle kmitají fundamentální částice? Překvapivá odpověď na tuto zdánlivě nevýznamnou otázku přichází z laboratoře Brookhaven National Laboratory v New Yorku v USA. Možná že nejenom ukazuje, že standardní model částicové fyziky není úplný, ale také že je náš vesmír vyplněn...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
