Kdy se spodky mraků jeví jako bubliny? Obvykle jsou spodní části mraků ploché. Je to proto, že vlhký teplý vzduch, který stoupá a ochlazuje se, kondenzuje na vodní kapky při určité teplotě, která obvykle odpovídá velmi specifické výšce. Jak vodní kapičky rostou, vzniká neprůhledný mrak. Za určitých...
Kdy spodek mraku vypadá jako bubliny? Normálně jsou spodky mračen ploché. Je to proto, protože vlhký mokrý vzduch, který stoupá vzhůru a ochlazuje se, za specifické teploty zkondenzuje do vodních kapiček, což obvykle odpovídá velmi specifické výšce. Jak vodní kapky rostou, tak vzniká...
Kdy spodek mračen vypadá jako bubliny? Normálně je spodek mračen plochý. To proto, protože vlhký teplý vzduch, který stoupá vzhůru a ochlazuje se, za určité teploty kondenzuje do vodních kapiček, což odpovídá velmi specifické výšce. Jak kapky rostou, tak vznikají neprůhledná mračna. Za...
Kdy se spodky mraků jeví jako bubliny? Obvykle jsou spodní části mraků ploché. Je to proto, že vlhký teplý vzduch, který stoupá a ochlazuje se, kondenzuje na vodní kapky při určité teplotě, která obvykle odpovídá velmi specifické výšce. Jak vodní kapičky rostou, vzniká neprůhledný mrak. Za určitých...
Kdy spodek mraku vypadá jako bubliny? Normálně jsou spodky mračen ploché. Je to proto, protože vlhký mokrý vzduch, který stoupá vzhůru a ochlazuje se, za specifické teploty zkondenzuje do vodních kapiček, což obvykle odpovídá velmi specifické výšce. Jak vodní kapky rostou, tak vzniká...
Kdy spodek mračen vypadá jako bubliny? Normálně je spodek mračen plochý. To proto, protože vlhký teplý vzduch, který stoupá vzhůru a ochlazuje se, za určité teploty kondenzuje do vodních kapiček, což odpovídá velmi specifické výšce. Jak kapky rostou, tak vznikají neprůhledná mračna. Za...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Polární záře v čase 20:32 SELČ. Vizuálním pozorováním byl zaznamenám pouze zvýšený jas severní oblohy. Barvy pochopitelně vyniknou až při digitálním záznamu.
