Začátkem tohoto týdne přešel zemský stín přes celý Měsíc při jediném letošním úplném zatmění Měsíce. Tato úžasná sekvence kombinuje snímky, které sledují dráhu Měsíce noční oblohou. Každý snímek Měsíce zachycuje postupující stín naší planety, který postupně pohlcuje Měsíc a vyvrcholil jeho...
Co ten člověk dělá? V roce 2012 bylo v úzkém pásu vidět prstencové zatmění Slunce, jak přechází přes severní Tichý oceán a přes několik západních států USA. Při prstencovém zatmění Slunce je Měsíc příliš daleko od Země, než aby úplně zaclonil celé Slunce a tak umožňuje, aby...
Před svítáním je v tomto ročním období vidět neobvyklý trojúhelník světla. Tento trojúhelník světla se kdysi považoval za falešný úsvit, ale ve skutečnosti jde o zvířetníkové světlo odrážené od částic meziplanetárního prachu. Tento trojúhelník je zřetelně vidět na snímku nahoře pořízeném v...
Proč by měla být kopule teleskopické observatoře průhledně červená? Když jeden z dalekohledů observatoře Etscorn z New Mexico Tech čekal na průzkum malých částí noční oblohy, tak se hraví pozorovatelé rozhodli pořídit tento neobvyklý snímek. Trik potřebný k vytvoření zdánlivě...
Začátkem tohoto týdne přešel zemský stín přes celý Měsíc při jediném letošním úplném zatmění Měsíce. Tato úžasná sekvence kombinuje snímky, které sledují dráhu Měsíce noční oblohou. Každý snímek Měsíce zachycuje postupující stín naší planety, který postupně pohlcuje Měsíc a vyvrcholil jeho...
Co ten člověk dělá? V roce 2012 bylo v úzkém pásu vidět prstencové zatmění Slunce, jak přechází přes severní Tichý oceán a přes několik západních států USA. Při prstencovém zatmění Slunce je Měsíc příliš daleko od Země, než aby úplně zaclonil celé Slunce a tak umožňuje, aby...
Před svítáním je v tomto ročním období vidět neobvyklý trojúhelník světla. Tento trojúhelník světla se kdysi považoval za falešný úsvit, ale ve skutečnosti jde o zvířetníkové světlo odrážené od částic meziplanetárního prachu. Tento trojúhelník je zřetelně vidět na snímku nahoře pořízeném v...
Proč by měla být kopule teleskopické observatoře průhledně červená? Když jeden z dalekohledů observatoře Etscorn z New Mexico Tech čekal na průzkum malých částí noční oblohy, tak se hraví pozorovatelé rozhodli pořídit tento neobvyklý snímek. Trik potřebný k vytvoření zdánlivě...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
