< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  25. prosinec 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 25. prosinec 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku
předchozínásledující

Prstencové zatmění Slunce nad Novým Mexikem

Uznání a copyright: Colleen Pinski

Co ten člověk dělá? V roce 2012 bylo v úzkém pásu vidět prstencové zatmění Slunce, jak přechází přes severní Tichý oceán a přes několik západních států USA. Při prstencovém zatmění Slunce je Měsíc příliš daleko od Země, než aby úplně zaclonil celé Slunce a tak umožňuje, aby Slunce přečnívalo přes kotouč Měsíce jako ohnivý prstenec. Pro zachycení takové neobvyklé sluneční události zručný fotograf jel z Arizony do Nového Mexika, aby našel to správné místo. Po přípravách a právě tehdy, když zakryté Slunce zapadalo za asi 0,5 km vzdálené pohoří nějaký člověk nevědomě vstoupil přímo do záběru. I když byl fotograf vděčný za nečekaný lidský prvek, tak se nikdy nedověděl, kdo ten vetřelec v siluetě byl. Zdá se možné, že ten člověk drží nějaký kruhový přístroj, který mu samotnému asi umožňuje podívat se na zatmění. Snímek byl pořízen 20. května 2012 v 19:36 místního času z parku u Albuquerque v Novém Mexiku v USA. Zítra bude vidět další prstencové zatmění Slunce a jeho úzká dráha tentokrát začne v Saudské Arábii a bude probíhat jižní Indií, Singapurem a Guamem. Ovšem téměř celá Ázie bude zítra za jasné oblohy vidět alespoň zatmění částečné.

Stáhněte si zdarma: Kalendář APODu 2020.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: ANNULAR SOLAR ECLIPSE OF 2012 MAY 20
  2. NASA: Eclipses and Transits: Overview
  3. APOD: 2017-03-01 Zatmění Slunce s ohnivým prstencem perel
  4. RedBubble.net: Foto: kočička vykukuje z deky :-)
  5. APOD: 2013-05-09 Ohnivý prstenec nad Monumentálním údolím
  6. Youtube.com: Annular Solar Eclipse May 20 2012
  7. Wikipedia: Arizona
  8. Wikipedia: New_Mexico
  9. APOD: 2012-05-22 Částečné zatmění Slunce nad Texasem
  10. APOD: 2016-05-01 Rozjímání o Slunci
  11. MrEclipse.com: Observing Solar Eclipses Safely
  12. Cp-Pics.com: Sun's Embrace
  13. Dailymail.co.uk: Surrounded by the Sun
  14. Youtube.com: Dji Phantom 3 Pro Drone Reel - Albuquerque , New Mexico (Shot By @MrWalker505 )
  15. NASA: NNULAR SOLAR ECLIPSE OF 2019 DEC 26
  16. Wikipedia: Solar_eclipse_of_December_26,_2019
  17. Wikipedia: Saudi_Arabia
  18. Wikipedia: India
  19. Wikipedia: Singapore
  20. Wikipedia: Guam
  21. Wikipedia: Asia
  22. APOD: 2009-01-28 Částečné zatmění nad Manilskou zátokou

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.


Odkaz na originální APOD

Náhodný APOD
Štítky: Sluneční zatmění, Annular, New Mexico

39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »