Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  24. prosinec 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 24. prosinec 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Panoráma severní zimní oblohy

Uznání a copyright: Tomas Slovinsky

Které hvězdy září v zimě na severní polokouli Země? Na snímku jsou výrazně vidět četné jasné hvězdy, jak byly vidět už dříve tento měsíc. Toto 360-ti stupňové panoráma tvoří 66 vertikálních, následně pořízených snímků stejnou kamerou ze stejného místa v asi 2:30. Jsou vidět slavné hvězdy včetně hvězd Castor a Pollux na jihovýchodě vlevo, Sirius zrovna nad obzorem na jihu, Capella právě nad obloukem Galaxie Mléčné dráhy na západě a Polaris na severu vpravo. Daleko vlevo se náhodou podařilo zachytit meteor. V popředí je Muzeum oravské vesnice v Zuberci na Slovensku. Tato vesnice znovuvytváří život, jak v této oblasti vypadal před stovkami let, zatímco tento obraz zachycuje věčnou oblohu dobře známou vesničanům a stejně tak tuto oblohu sdíleli a viděli i ostatní obyvatelé v severní části světa.

Stáhněte si zdarma: Kalendář APODu 2020.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: 25 Brightest Stars in the Night Sky
  2. APOD: 2019-10-11 Planeta Země v modré hodince
  3. Wikipedia: Castor_and_Pollux
  4. APOD: 2000-06-11 Sírius: Nejjasnější hvězda
  5. Wikipedia: Capella
  6. APOD: 2019-10-22 Odrazy noční oblohy od největšího zrcadla na světě
  7. NASA: The Milky Way Galaxy
  8. APOD: 2015-06-02 Polárka a kometa Lovejoy
  9. Blogspot.com: Foto: hlava a tělo koček v plotě :-)
  10. APOD: 2017-11-17 Velký bolid
  11. Slovakia.travel: Evening at the Orava Village Museum
  12. Wikipedia: Zuberec
  13. Wikipedia: Slovakia
  14. Youtube.com: Museum Orava Village 02 - Nice slovak folk
  15. IAU.org: Celebrating Astronomy Under One Sky during 2019 | IAU
  16. APOD: 2019-08-25 Opouštění Země

Štítky: Slovensko, Zimní obloha, Hvězdy


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »