Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  24. prosinec 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 24. prosinec 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Panoráma severní zimní oblohy

Uznání a copyright: Tomas Slovinsky

Které hvězdy září v zimě na severní polokouli Země? Na snímku jsou výrazně vidět četné jasné hvězdy, jak byly vidět už dříve tento měsíc. Toto 360-ti stupňové panoráma tvoří 66 vertikálních, následně pořízených snímků stejnou kamerou ze stejného místa v asi 2:30. Jsou vidět slavné hvězdy včetně hvězd Castor a Pollux na jihovýchodě vlevo, Sirius zrovna nad obzorem na jihu, Capella právě nad obloukem Galaxie Mléčné dráhy na západě a Polaris na severu vpravo. Daleko vlevo se náhodou podařilo zachytit meteor. V popředí je Muzeum oravské vesnice v Zuberci na Slovensku. Tato vesnice znovuvytváří život, jak v této oblasti vypadal před stovkami let, zatímco tento obraz zachycuje věčnou oblohu dobře známou vesničanům a stejně tak tuto oblohu sdíleli a viděli i ostatní obyvatelé v severní části světa.

Stáhněte si zdarma: Kalendář APODu 2020.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: 25 Brightest Stars in the Night Sky
  2. APOD: 2019-10-11 Planeta Země v modré hodince
  3. Wikipedia: Castor_and_Pollux
  4. APOD: 2000-06-11 Sírius: Nejjasnější hvězda
  5. Wikipedia: Capella
  6. APOD: 2019-10-22 Odrazy noční oblohy od největšího zrcadla na světě
  7. NASA: The Milky Way Galaxy
  8. APOD: 2015-06-02 Polárka a kometa Lovejoy
  9. Blogspot.com: Foto: hlava a tělo koček v plotě :-)
  10. APOD: 2017-11-17 Velký bolid
  11. Slovakia.travel: Evening at the Orava Village Museum
  12. Wikipedia: Zuberec
  13. Wikipedia: Slovakia
  14. Youtube.com: Museum Orava Village 02 - Nice slovak folk
  15. IAU.org: Celebrating Astronomy Under One Sky during 2019 | IAU
  16. APOD: 2019-08-25 Opouštění Země

Štítky: Slovensko, Zimní obloha, Hvězdy


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »