To, co se na vás dívá, není vesmírné oko, ale Shapley 1, nádherně symetrická planetární mlhovina. Shapley 1, známá také jako mlhovina Jemný prstýnek nebo PLN 329+2.1, zdobí jižní oblohu Tesařově čtverci v souhvězdí Pravítko (Norma). Mlhovina vznikla v důsledku toho, že hvězdě o hmotnosti blízké...
Zatmění mají tendenci přicházet v párech. Při sezóně zatmění, která trvá asi 34 dní, jsou Slunce, Měsíc a Země seřazeny skoro na přímce dvakrát do roka. Měsíční fáze úplňku a novu od sebe dělí jen něco přes 14 dní za vzniku lunárního a slunečního zatmění. Částečná zatmění jsou často součástí...
10. června přešel před Sluncem nov. Měsíc je vidět v siluetě, pouze dva dny po dosažení apogea, nejvzdálenějšího bodu na jeho eliptické dráze, takže jeho malá úhlová velikost pomohla vytvořit prstencové zatmění Slunce. Krátká, ale velkolepá fáze prstenového zatmění ukázala z úzké, severní dráhy...
Co ten člověk dělá? V roce 2012 bylo v úzkém pásu vidět prstencové zatmění Slunce, jak přechází přes severní Tichý oceán a přes několik západních států USA. Při prstencovém zatmění Slunce je Měsíc příliš daleko od Země, než aby úplně zaclonil celé Slunce a tak umožňuje, aby...
Byl to typický západ slunce v Texasu, ovšem kromě toho, že většina Slunce chyběla. Chybějící část ale nebyla žádnou záhadou, byla za Měsícem. Nedělní částečné zatmění Slunce Měsícem se ukázalo být jednou z nejvíce fotografovaných astronomických událostí v historii. Galerie za online...
Zítra 20. května bude planetou Zemí uhánět stín Měsíce. Pozorovatelé uvnitř stopy stínu široké 240 - 300 kilometrů budou moci sledovat prstencové sluneční zatmění, jelikož zdánlivá velikost Měsíce v té době nebude stačit úplně zakrýt Slunce. Stín se bude pohybovat na východ po dobu asi 3,5...
Toto stinné zátiší je plné zatmění. Obrázek vznikl 15. ledna na atolu ostrova Ellaidhoo na Maledivách v Indickém oceánu z nejdelšího prstencového zatmění Slunce po příštích 1000 let. Stín pochází od vysokých palem. Mnoho průniků mezi jejich překříženými listy působí jako dírkové komory, které...
Planetou Zemí uháněl 15. ledna stín Měsíce. Pozorovatelé uprostřed stopy stínu byli svědky prstencového zatmění Slunce, jelikož zdánlivá velikost Měsíce byla příliš malá na to, aby zakryl Slunce. Vizuálně velmi dramatický ohnivý prstenec prstencové fáze trval podle místa až 11 minut 8...
To, co se na vás dívá, není vesmírné oko, ale Shapley 1, nádherně symetrická planetární mlhovina. Shapley 1, známá také jako mlhovina Jemný prstýnek nebo PLN 329+2.1, zdobí jižní oblohu Tesařově čtverci v souhvězdí Pravítko (Norma). Mlhovina vznikla v důsledku toho, že hvězdě o hmotnosti blízké...
Zatmění mají tendenci přicházet v párech. Při sezóně zatmění, která trvá asi 34 dní, jsou Slunce, Měsíc a Země seřazeny skoro na přímce dvakrát do roka. Měsíční fáze úplňku a novu od sebe dělí jen něco přes 14 dní za vzniku lunárního a slunečního zatmění. Částečná zatmění jsou často součástí...
10. června přešel před Sluncem nov. Měsíc je vidět v siluetě, pouze dva dny po dosažení apogea, nejvzdálenějšího bodu na jeho eliptické dráze, takže jeho malá úhlová velikost pomohla vytvořit prstencové zatmění Slunce. Krátká, ale velkolepá fáze prstenového zatmění ukázala z úzké, severní dráhy...
Co ten člověk dělá? V roce 2012 bylo v úzkém pásu vidět prstencové zatmění Slunce, jak přechází přes severní Tichý oceán a přes několik západních států USA. Při prstencovém zatmění Slunce je Měsíc příliš daleko od Země, než aby úplně zaclonil celé Slunce a tak umožňuje, aby...
Byl to typický západ slunce v Texasu, ovšem kromě toho, že většina Slunce chyběla. Chybějící část ale nebyla žádnou záhadou, byla za Měsícem. Nedělní částečné zatmění Slunce Měsícem se ukázalo být jednou z nejvíce fotografovaných astronomických událostí v historii. Galerie za online...
Zítra 20. května bude planetou Zemí uhánět stín Měsíce. Pozorovatelé uvnitř stopy stínu široké 240 - 300 kilometrů budou moci sledovat prstencové sluneční zatmění, jelikož zdánlivá velikost Měsíce v té době nebude stačit úplně zakrýt Slunce. Stín se bude pohybovat na východ po dobu asi 3,5...
Toto stinné zátiší je plné zatmění. Obrázek vznikl 15. ledna na atolu ostrova Ellaidhoo na Maledivách v Indickém oceánu z nejdelšího prstencového zatmění Slunce po příštích 1000 let. Stín pochází od vysokých palem. Mnoho průniků mezi jejich překříženými listy působí jako dírkové komory, které...
Planetou Zemí uháněl 15. ledna stín Měsíce. Pozorovatelé uprostřed stopy stínu byli svědky prstencového zatmění Slunce, jelikož zdánlivá velikost Měsíce byla příliš malá na to, aby zakryl Slunce. Vizuálně velmi dramatický ohnivý prstenec prstencové fáze trval podle místa až 11 minut 8...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
