Úvodní  >  Štítky  >  Štítek annular

Štítek: annular

APOD Zatmění na vodě

Zatmění mají tendenci přicházet v párech. Při sezóně zatmění, která trvá asi 34 dní, jsou Slunce, Měsíc a Země seřazeny skoro na přímce dvakrát do roka. Měsíční fáze úplňku a novu od sebe dělí jen něco přes 14 dní za vzniku lunárního a slunečního zatmění. Částečná zatmění jsou často součástí...

APOD Přelet zatmění

10. června přešel před Sluncem nov. Měsíc je vidět v siluetě, pouze dva dny po dosažení apogea, nejvzdálenějšího bodu na jeho eliptické dráze, takže jeho malá úhlová velikost pomohla vytvořit prstencové zatmění Slunce. Krátká, ale velkolepá fáze prstenového zatmění ukázala z úzké, severní dráhy...

APOD Prstencové zatmění Slunce nad Novým Mexikem

Co ten člověk dělá? V roce 2012 bylo v úzkém pásu vidět prstencové zatmění Slunce, jak přechází přes severní Tichý oceán a přes několik západních států USA. Při prstencovém zatmění Slunce je Měsíc příliš daleko od Země, než aby úplně zaclonil celé Slunce a tak umožňuje, aby...

APOD Částečné zatmění Slunce nad Texasem

Byl to typický západ slunce v Texasu, ovšem kromě toho, že většina Slunce chyběla. Chybějící část ale nebyla žádnou záhadou, byla za Měsícem. Nedělní částečné zatmění Slunce Měsícem se ukázalo být jednou z nejvíce fotografovaných astronomických událostí v historii. Galerie za online...

APOD Prstencové zatmění Slunce

Zítra 20. května bude planetou Zemí uhánět stín Měsíce. Pozorovatelé uvnitř stopy stínu široké 240 - 300 kilometrů budou moci sledovat prstencové sluneční zatmění, jelikož zdánlivá velikost Měsíce v té době nebude stačit úplně zakrýt Slunce. Stín se bude pohybovat na východ po dobu asi 3,5...

APOD Zatmění ve stínu

Toto stinné zátiší je plné zatmění. Obrázek vznikl 15. ledna na atolu ostrova Ellaidhoo na Maledivách v Indickém oceánu z nejdelšího prstencového zatmění Slunce po příštích 1000 let. Stín pochází od vysokých palem. Mnoho průniků mezi jejich překříženými listy působí jako dírkové komory, které...

APOD Tisícileté prstencové zatmění Slunce

Planetou Zemí uháněl 15. ledna stín Měsíce. Pozorovatelé uprostřed stopy stínu byli svědky prstencového zatmění Slunce, jelikož zdánlivá velikost Měsíce byla příliš malá na to, aby zakryl Slunce. Vizuálně velmi dramatický ohnivý prstenec prstencové fáze trval podle místa až 11 minut 8...



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »