Jak nějaká hvězda vytvořila tuto krásnou mlhovinu? Uprostřed emisní mlhoviny NGC 6164 se nachází neobvykle hmotná hvězda. Centrální hvězda se přirovnává k perle v ústřici a k vejci, které na obloze chrání bájní draci z Oltáře (Ara). Hvězda ve středu snímku katalogizovaná jako HD 148937 je tak...
Všechno stvořila ta hvězda ve středu. Hvězda známá jako Dračí vejce je vzácná, horká, svítivá hvězda typu O, asi 40krát hmotnější než Slunce, vytvořila nejen komplexní mlhovinu NGC 6164, která ji bezprostředně obklopuje, ale také okolní modré halo. Její název z části vychází z blízkosti této oblasti...
Opravdu draci bojují na nebeském oltáři? I když to tak může vypadat, tak tito draci jsou jen iluzí z řídkého plynu a prachu. Emisní mlhovina NGC 6188 je domovem zářících oblaků a nachází se ve vzdálenosti asi 4000 světelných roků na okraji velkého molekulárního mračna neviditelného na viditelných...
V mračnech zářícího plynu obrovské hvězdotvorné oblasti NGC 6188 číhají fantastické tvary. Tato emisní mlhovina se nachází asi 4000 světelných let daleko na okraji velkého molekulárního mračna, které veviditelných vlnových délkách není vidět, v jižním souhvězdí Oltáře (Ara). Hmotné mladé...
Jak mohla nějaká hvězda vytvořit tak krásnou mlhovinu? V centru emisní mlhoviny NGC 6164-5 je neobvykle hmotná hvězda, která spěje ke konci svého života. Tato hvězda, katalogizovaná jako HD 148937, je vidět uprostřed snímku nahoře a je tak horká, že jí vyzařované ultrafialové záření zahřívá...
Jak nějaká hvězda vytvořila tuto krásnou mlhovinu? Uprostřed emisní mlhoviny NGC 6164 se nachází neobvykle hmotná hvězda. Centrální hvězda se přirovnává k perle v ústřici a k vejci, které na obloze chrání bájní draci z Oltáře (Ara). Hvězda ve středu snímku katalogizovaná jako HD 148937 je tak...
Všechno stvořila ta hvězda ve středu. Hvězda známá jako Dračí vejce je vzácná, horká, svítivá hvězda typu O, asi 40krát hmotnější než Slunce, vytvořila nejen komplexní mlhovinu NGC 6164, která ji bezprostředně obklopuje, ale také okolní modré halo. Její název z části vychází z blízkosti této oblasti...
Opravdu draci bojují na nebeském oltáři? I když to tak může vypadat, tak tito draci jsou jen iluzí z řídkého plynu a prachu. Emisní mlhovina NGC 6188 je domovem zářících oblaků a nachází se ve vzdálenosti asi 4000 světelných roků na okraji velkého molekulárního mračna neviditelného na viditelných...
V mračnech zářícího plynu obrovské hvězdotvorné oblasti NGC 6188 číhají fantastické tvary. Tato emisní mlhovina se nachází asi 4000 světelných let daleko na okraji velkého molekulárního mračna, které veviditelných vlnových délkách není vidět, v jižním souhvězdí Oltáře (Ara). Hmotné mladé...
Jak mohla nějaká hvězda vytvořit tak krásnou mlhovinu? V centru emisní mlhoviny NGC 6164-5 je neobvykle hmotná hvězda, která spěje ke konci svého života. Tato hvězda, katalogizovaná jako HD 148937, je vidět uprostřed snímku nahoře a je tak horká, že jí vyzařované ultrafialové záření zahřívá...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.
