Jak nějaká hvězda vytvořila tuto krásnou mlhovinu? Uprostřed emisní mlhoviny NGC 6164 se nachází neobvykle hmotná hvězda. Centrální hvězda se přirovnává k perle v ústřici a k vejci, které na obloze chrání bájní draci z Oltáře (Ara). Hvězda ve středu snímku katalogizovaná jako HD 148937 je tak...
Všechno stvořila ta hvězda ve středu. Hvězda známá jako Dračí vejce je vzácná, horká, svítivá hvězda typu O, asi 40krát hmotnější než Slunce, vytvořila nejen komplexní mlhovinu NGC 6164, která ji bezprostředně obklopuje, ale také okolní modré halo. Její název z části vychází z blízkosti této oblasti...
Opravdu draci bojují na nebeském oltáři? I když to tak může vypadat, tak tito draci jsou jen iluzí z řídkého plynu a prachu. Emisní mlhovina NGC 6188 je domovem zářících oblaků a nachází se ve vzdálenosti asi 4000 světelných roků na okraji velkého molekulárního mračna neviditelného na viditelných...
V mračnech zářícího plynu obrovské hvězdotvorné oblasti NGC 6188 číhají fantastické tvary. Tato emisní mlhovina se nachází asi 4000 světelných let daleko na okraji velkého molekulárního mračna, které veviditelných vlnových délkách není vidět, v jižním souhvězdí Oltáře (Ara). Hmotné mladé...
Jak mohla nějaká hvězda vytvořit tak krásnou mlhovinu? V centru emisní mlhoviny NGC 6164-5 je neobvykle hmotná hvězda, která spěje ke konci svého života. Tato hvězda, katalogizovaná jako HD 148937, je vidět uprostřed snímku nahoře a je tak horká, že jí vyzařované ultrafialové záření zahřívá...
Jak nějaká hvězda vytvořila tuto krásnou mlhovinu? Uprostřed emisní mlhoviny NGC 6164 se nachází neobvykle hmotná hvězda. Centrální hvězda se přirovnává k perle v ústřici a k vejci, které na obloze chrání bájní draci z Oltáře (Ara). Hvězda ve středu snímku katalogizovaná jako HD 148937 je tak...
Všechno stvořila ta hvězda ve středu. Hvězda známá jako Dračí vejce je vzácná, horká, svítivá hvězda typu O, asi 40krát hmotnější než Slunce, vytvořila nejen komplexní mlhovinu NGC 6164, která ji bezprostředně obklopuje, ale také okolní modré halo. Její název z části vychází z blízkosti této oblasti...
Opravdu draci bojují na nebeském oltáři? I když to tak může vypadat, tak tito draci jsou jen iluzí z řídkého plynu a prachu. Emisní mlhovina NGC 6188 je domovem zářících oblaků a nachází se ve vzdálenosti asi 4000 světelných roků na okraji velkého molekulárního mračna neviditelného na viditelných...
V mračnech zářícího plynu obrovské hvězdotvorné oblasti NGC 6188 číhají fantastické tvary. Tato emisní mlhovina se nachází asi 4000 světelných let daleko na okraji velkého molekulárního mračna, které veviditelných vlnových délkách není vidět, v jižním souhvězdí Oltáře (Ara). Hmotné mladé...
Jak mohla nějaká hvězda vytvořit tak krásnou mlhovinu? V centru emisní mlhoviny NGC 6164-5 je neobvykle hmotná hvězda, která spěje ke konci svého života. Tato hvězda, katalogizovaná jako HD 148937, je vidět uprostřed snímku nahoře a je tak horká, že jí vyzařované ultrafialové záření zahřívá...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
