Hodně spirálních galaxií má ve svém středu příčku. Dokonce i u naší vlastní Galaxie Mléčné dráhy se předpokládá skromná centrální příčka. Spirální galaxii s výraznou příčkou NGC 6217 zde v roce 2009 zachytila kamera ACS (Advanced Camera for Surveys) družicového Hubblova kosmického dalekohledu. Jsou...
Hodně spirálních galaxií má přes svůj střed příčku. Dokonce i naše vlastní Galaxie Mléčná dráha má zřejmě skromnou příčku. Spirální galaxie NGC 6217 s výraznou příčkou byla na nově zveřejněném snímku nahoře zachycena do úžasných podrobností nedávno opravenou kamerou ACS (Advanced Camera...
Hodně spirálních galaxií má ve svém středu příčku. Dokonce i u naší vlastní Galaxie Mléčné dráhy se předpokládá skromná centrální příčka. Spirální galaxii s výraznou příčkou NGC 6217 zde v roce 2009 zachytila kamera ACS (Advanced Camera for Surveys) družicového Hubblova kosmického dalekohledu. Jsou...
Hodně spirálních galaxií má přes svůj střed příčku. Dokonce i naše vlastní Galaxie Mléčná dráha má zřejmě skromnou příčku. Spirální galaxie NGC 6217 s výraznou příčkou byla na nově zveřejněném snímku nahoře zachycena do úžasných podrobností nedávno opravenou kamerou ACS (Advanced Camera...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
