Tento široký ostrý teleskopický pohled odhaluje galaxie rozeseté za hvězdami a slabými prašnými mlhovinami Mléčné dráhy v hranicích severního vysoko letícího souhvězdí Pegas. Vpravo nahoře je výrazná galaxie NGC 7331. Tato velká spirála je zhruba 50 miliónů světelných let daleko a je...
Tento širokoúhlý ostrý teleskopický pohled ukazuje galaxie rozeseté za hvězdami na severní hranici vysokoletícího souhvězdí Pegasus. Vpravo nahoře je výrazná galaxie NGC 7331. Tato velká spirální galaxie vzdálená zhruba 50 miliónů světelných let je jedna z nejjasnějších galaxií, které nejsou...
Tento široký a ostrý teleskopický pohled ukazuje za hvězdami rozeseté galaxie ve vysoko letícím severním souhvězdí Pegasus. Nápadná galaxie vpravo nahoře je NGC 7331. Tato velká spirála vzdálená zhruba 50 miliónů světelných let je jednou z jasnějších galaxií, které nejsou ve slavném...
Kdyby byla naše galaxie Mléčná dráha vzdálena 50 miliónů světelných roků a měla disk nakloněný nepatrně ke směru našeho pohledu, mohla by vypadat hodně podobně jako velká spirální galaxie NGC 7331. Skutečně, na snímku ve falešných infračervených barvách z Spitzerova kosmického dalekohledu, je zde...
Tento široký ostrý teleskopický pohled odhaluje galaxie rozeseté za hvězdami a slabými prašnými mlhovinami Mléčné dráhy v hranicích severního vysoko letícího souhvězdí Pegas. Vpravo nahoře je výrazná galaxie NGC 7331. Tato velká spirála je zhruba 50 miliónů světelných let daleko a je...
Tento širokoúhlý ostrý teleskopický pohled ukazuje galaxie rozeseté za hvězdami na severní hranici vysokoletícího souhvězdí Pegasus. Vpravo nahoře je výrazná galaxie NGC 7331. Tato velká spirální galaxie vzdálená zhruba 50 miliónů světelných let je jedna z nejjasnějších galaxií, které nejsou...
Tento široký a ostrý teleskopický pohled ukazuje za hvězdami rozeseté galaxie ve vysoko letícím severním souhvězdí Pegasus. Nápadná galaxie vpravo nahoře je NGC 7331. Tato velká spirála vzdálená zhruba 50 miliónů světelných let je jednou z jasnějších galaxií, které nejsou ve slavném...
Kdyby byla naše galaxie Mléčná dráha vzdálena 50 miliónů světelných roků a měla disk nakloněný nepatrně ke směru našeho pohledu, mohla by vypadat hodně podobně jako velká spirální galaxie NGC 7331. Skutečně, na snímku ve falešných infračervených barvách z Spitzerova kosmického dalekohledu, je zde...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
