47 Tucanae, též s označením NGC 104, je klenotem jižní oblohy. Nejedná se o hvězdu, ale o hustou hvězdokupu, která sídlí v halo naší Galaxie Mléčné dráhy spolu s přibližně 200 dalšími kulovými hvězdokupami. 47 Tuc je druhá nejjasnější kulová hvězdokupa (po Omega Centauri) při pohledu z planety...
Kulová hvězdokupa 47 Tucanae je klenotem jižní oblohy. Je též známá jako NGC 104, a spolu s asi 200 dalšími kulovými hvězdokupami sídlí v halo naší Galaxie Mléčné dráhy. Kulová hvězdokupa 47 Tuc se nachází ve vzdálenosti asi 13 000 světelných roků a ze Země je po Omega Centauri vidět jako druhá...
Kulová hvězdokupa 47 Tucanae je klenotem jižní oblohy. Je též známá jako NGC 104 a spolu s dalšími asi 200 kulovými hvězdokupami sídlí v halo naší Galaxie Mléčné dráhy. 47 Tuc je druhou nejjasnější kulovou hvězdokupou (po Omega Centauri). Na obloze ji lze spatřit i pouhým okem blízko Malého...
Kulová hvězdokupa 47 Tucanae je klenotem jižní oblohy. Je též známa jako NGC 104 a spolu s dalšími více než 200 kulovými hvězdokupami sídlí v halo naší Galaxie Mléčné dráhy. Po Omega Centauri se to druhá nejjasnější kulová hvězdokupa při pohledu ze Země, nachází se asi 13 000 světelných let daleko...
Mars bude 19. října dobrým místem pro pozorování komety Siding Spring. Tehdy totiž tento návštěvník (C/2013 A1), který přilétá do vnitřní Sluneční soustavy a kterého objevil v lednu 2013 z australské observatoře Siding Spring Robert McNaught, proletí ve vzdálenosti jen 132 000 kilometrů od rudé...
Kulová hvězdokupa 47 Tucanae je klenotem jižní oblohy. Je též známa jako NGC 104 a sídlí v halo naší Mléčné dráhy spolu s dalšími asi 200 kulovými hvězdokupami. Je druhou nejjasnější kulovou hvězdokupou (po Omega Centauri), která je vidět na pozemské obloze, nachází se asi 13000 světelných...
47 Tucanae, též s označením NGC 104, je klenotem jižní oblohy. Nejedná se o hvězdu, ale o hustou hvězdokupu, která sídlí v halo naší Galaxie Mléčné dráhy spolu s přibližně 200 dalšími kulovými hvězdokupami. 47 Tuc je druhá nejjasnější kulová hvězdokupa (po Omega Centauri) při pohledu z planety...
Kulová hvězdokupa 47 Tucanae je klenotem jižní oblohy. Je též známá jako NGC 104, a spolu s asi 200 dalšími kulovými hvězdokupami sídlí v halo naší Galaxie Mléčné dráhy. Kulová hvězdokupa 47 Tuc se nachází ve vzdálenosti asi 13 000 světelných roků a ze Země je po Omega Centauri vidět jako druhá...
Kulová hvězdokupa 47 Tucanae je klenotem jižní oblohy. Je též známá jako NGC 104 a spolu s dalšími asi 200 kulovými hvězdokupami sídlí v halo naší Galaxie Mléčné dráhy. 47 Tuc je druhou nejjasnější kulovou hvězdokupou (po Omega Centauri). Na obloze ji lze spatřit i pouhým okem blízko Malého...
Kulová hvězdokupa 47 Tucanae je klenotem jižní oblohy. Je též známa jako NGC 104 a spolu s dalšími více než 200 kulovými hvězdokupami sídlí v halo naší Galaxie Mléčné dráhy. Po Omega Centauri se to druhá nejjasnější kulová hvězdokupa při pohledu ze Země, nachází se asi 13 000 světelných let daleko...
Mars bude 19. října dobrým místem pro pozorování komety Siding Spring. Tehdy totiž tento návštěvník (C/2013 A1), který přilétá do vnitřní Sluneční soustavy a kterého objevil v lednu 2013 z australské observatoře Siding Spring Robert McNaught, proletí ve vzdálenosti jen 132 000 kilometrů od rudé...
Kulová hvězdokupa 47 Tucanae je klenotem jižní oblohy. Je též známa jako NGC 104 a sídlí v halo naší Mléčné dráhy spolu s dalšími asi 200 kulovými hvězdokupami. Je druhou nejjasnější kulovou hvězdokupou (po Omega Centauri), která je vidět na pozemské obloze, nachází se asi 13000 světelných...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
