NGC 3314 jsou ve skutečnosti dvě velké spirální galaxie, které jsou náhodou skoro přesně za sebou. Spirální galaxie v popředí je vidět téměř ze předu, její tvar větrníku je definován mladými jasnými hvězdokupami. Tmavé, zkroucené pásy mezihvězdného prachu ale proti záři galaxie pozadí...
NGC 3314 se skládá ze dvou velkých spirálních galaxií, které se pouhou náhodou nacházejí přesně za sebou. Spirála v popředí je vidět skoro úplně zepředu a její tvar větrníku definují mladé jasné hvězdokupy. Ale proti svitu galaxie v pozadí jsou též vidět tmavé vířící pásy mezihvězdného...
NGC 3314 jsou ve skutečnosti dvě velké spirální galaxie, které jsou náhodou skoro přesně za sebou. Spirální galaxie v popředí je vidět téměř ze předu, její tvar větrníku je definován mladými jasnými hvězdokupami. Tmavé, zkroucené pásy mezihvězdného prachu ale proti záři galaxie pozadí...
NGC 3314 se skládá ze dvou velkých spirálních galaxií, které se pouhou náhodou nacházejí přesně za sebou. Spirála v popředí je vidět skoro úplně zepředu a její tvar větrníku definují mladé jasné hvězdokupy. Ale proti svitu galaxie v pozadí jsou též vidět tmavé vířící pásy mezihvězdného...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
Polární záře z Benecka - první den jsem bohužel propásl :-(. V pozadí hřeben Krkonoš s dominantou Kotel
