Tmavé útvary s jasnými okraji, které letí svou cestou prašnou NGC 6188, jsou dlouhé desítky světelných let. Tato emisní mlhovina se nachází na okraji jinak tmavého molekulárního mračna v jižním souhvězdí Oltáře (Ara), ve vzdálenosti asi 4000 světelných let. Hmotné mladé hvězdy ze zanořené...
Jasně olemované, desítky světelných let dlouhé temné útvary tvoří svým způsobem křídla prašné NGC 6188. Tato emisní mlhovina se nachází u okraje jinak tmavého, velkého molekulárního mračna v jižním souhvězdí Oltáře (Ara) ve vzdálenosti asi 4000 světelných let. Mladé hmotné hvězdy ze zanořené...
Tmavé útvary s jasnými okraji, které letí svou cestou prašnou NGC 6188, jsou dlouhé desítky světelných let. Tato emisní mlhovina se nachází na okraji jinak tmavého molekulárního mračna v jižním souhvězdí Oltáře (Ara), ve vzdálenosti asi 4000 světelných let. Hmotné mladé hvězdy ze zanořené...
Jasně olemované, desítky světelných let dlouhé temné útvary tvoří svým způsobem křídla prašné NGC 6188. Tato emisní mlhovina se nachází u okraje jinak tmavého, velkého molekulárního mračna v jižním souhvězdí Oltáře (Ara) ve vzdálenosti asi 4000 světelných let. Mladé hmotné hvězdy ze zanořené...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
