NGC 247 je spirální galaxie a při průměru asi 70 000 světelných roků je menší než naše Mléčná dráha. Podle měření je pouhých 11 milionů světelných roků daleko, ale přesto je blízko. Dominuje v tomto teleskopickém zorném poli v jižním souhvězdí Velryby (Cetus) a vůči nám je nakloněná tak, že ji ze...
V tomto zajímavém koutu oblohy jsou galaxie z kupy NGC 7771. NGC 7771 je velká, z boku viděná spirální galaxie poblíž středu snímku o průměru asi 75 000 světelných roků přibližně 200 milionů světelných roků daleko v souhvězdí Pegase, pod níž se nacházejí dvě menší galaxie. Vpravo je velká zepředu...
Na tomto složitém zákoutí oblohy jsou vidět galaxie seskupené s NGC 7771. NGC 7771 je ta velká, z boku viděná spirální galaxie poblíž středu, měří 75 000 světelných let, je ve vzdálenosti asi 200 miliónů světelných let v souhvězdí Pegasus a je vidět se dvěma dalšími menšími galaxiemi hned pod...
Položte kurzor na tento snímek a můžete identifikovat tři členy tohoto spletitého uskupení galaxií. Toto uskupení je známo jako Skupina NGC 7771 a nachází se téměř 200 miliónů světelných let daleko ve vysoko letícím souhvězdí Pegas. Ta největší galaxie, spirální galaxie s příčkou NGC...
NGC 247 je spirální galaxie a při průměru asi 70 000 světelných roků je menší než naše Mléčná dráha. Podle měření je pouhých 11 milionů světelných roků daleko, ale přesto je blízko. Dominuje v tomto teleskopickém zorném poli v jižním souhvězdí Velryby (Cetus) a vůči nám je nakloněná tak, že ji ze...
V tomto zajímavém koutu oblohy jsou galaxie z kupy NGC 7771. NGC 7771 je velká, z boku viděná spirální galaxie poblíž středu snímku o průměru asi 75 000 světelných roků přibližně 200 milionů světelných roků daleko v souhvězdí Pegase, pod níž se nacházejí dvě menší galaxie. Vpravo je velká zepředu...
Na tomto složitém zákoutí oblohy jsou vidět galaxie seskupené s NGC 7771. NGC 7771 je ta velká, z boku viděná spirální galaxie poblíž středu, měří 75 000 světelných let, je ve vzdálenosti asi 200 miliónů světelných let v souhvězdí Pegasus a je vidět se dvěma dalšími menšími galaxiemi hned pod...
Položte kurzor na tento snímek a můžete identifikovat tři členy tohoto spletitého uskupení galaxií. Toto uskupení je známo jako Skupina NGC 7771 a nachází se téměř 200 miliónů světelných let daleko ve vysoko letícím souhvězdí Pegas. Ta největší galaxie, spirální galaxie s příčkou NGC...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
