Na dobře komponovaném snímku noční oblohy září u pobřeží nedaleko severního konce Istrijského poloostrova maják Savudrija. Tento historický maják byl postaven počátkem 19. století a námořníkům na Jadranu pomáhá v navigaci. Na obloze nad ním však září ještě starší navigační pomůcka: Polaris, alfa...
Na tomto dobře naplánovaném pohledu na noční oblohu se zdá, že se prastarý strom natahuje a dotýká severního nebeského pólu. Postupné expozice pro časosběrnou kompozici byly pořízeny kamerou na stativu v pouštních topolových lesích Yiwu v severozápadním Sin-ťiangu v Číně. Vznešené oblouky hvězdných...
Ve středu této sekvence 137 expozic 20 sekund dlouhých pořízené jedné noci v severní Sicílii je starý strom s kořeny na otáčející se planetě. Časosběrný snímek pořídila digitální kamera s rybím okem na stativu, takže hvězdy dělají temnou oblohou stopy. Tak je pochopitelně snadné uvidět severní...
Hvězdy sice nemohou roztočit tato stará dřevěná ramena, ale na této scéně z rotující planety vypadají, jako by mohly. Dobře komponovaná scéna s noční oblohou byla pořízena z města Garafia na ostrově La Palma na Kanárských ostrovech na planetě Zemi. Střed větrného mlýna, který svoji práci ukončil v...
Za pouhých asi 12 000 let se Polárkou stane Vega, nejbližší jasná hvězda k severnímu nebeskému pólu naší planety. Až tehdy postavíte svoji kameru na stativ, tak jak se Země otáčí kolem své osy, tak dlouhé expozice noční oblohy ukáží soustředné oblouky hvězdných stop se středem blízko...
Na dobře komponovaném snímku noční oblohy září u pobřeží nedaleko severního konce Istrijského poloostrova maják Savudrija. Tento historický maják byl postaven počátkem 19. století a námořníkům na Jadranu pomáhá v navigaci. Na obloze nad ním však září ještě starší navigační pomůcka: Polaris, alfa...
Na tomto dobře naplánovaném pohledu na noční oblohu se zdá, že se prastarý strom natahuje a dotýká severního nebeského pólu. Postupné expozice pro časosběrnou kompozici byly pořízeny kamerou na stativu v pouštních topolových lesích Yiwu v severozápadním Sin-ťiangu v Číně. Vznešené oblouky hvězdných...
Ve středu této sekvence 137 expozic 20 sekund dlouhých pořízené jedné noci v severní Sicílii je starý strom s kořeny na otáčející se planetě. Časosběrný snímek pořídila digitální kamera s rybím okem na stativu, takže hvězdy dělají temnou oblohou stopy. Tak je pochopitelně snadné uvidět severní...
Hvězdy sice nemohou roztočit tato stará dřevěná ramena, ale na této scéně z rotující planety vypadají, jako by mohly. Dobře komponovaná scéna s noční oblohou byla pořízena z města Garafia na ostrově La Palma na Kanárských ostrovech na planetě Zemi. Střed větrného mlýna, který svoji práci ukončil v...
Za pouhých asi 12 000 let se Polárkou stane Vega, nejbližší jasná hvězda k severnímu nebeskému pólu naší planety. Až tehdy postavíte svoji kameru na stativ, tak jak se Země otáčí kolem své osy, tak dlouhé expozice noční oblohy ukáží soustředné oblouky hvězdných stop se středem blízko...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
