Červencový astrosloupek přináší přehled toho nejzajímavějšího, co obloha teplých, ale krátkých nocí nabízí: spatřit lze zejména planety Sluneční soustavy, objekty vzdáleného vesmíru, zajímavé dvojhvězdy, které můžeme pozorovat dalekohledem. Země je také v červenci na své oběžné dráze nejdále od...
Když se díváme na záběry naší Země pořízené kosmickými sondami nebo astronauty na Mezinárodní kosmické stanici, obdivujeme nádherně modré oceány, okrové odstíny pouští, sněhově bílé ledovce či zelené tóny pralesů. Přednáška v Planetáriu Ostrava. ...
Také v dubnu tu máme přehled souhvězdí a zajímavých objektů v nich od studentů z turnovského astronomického kroužku, kteří si přezdívají Astrocrew. Noci se již rychle zkracují, ale pořád ještě platí, že se nám naskýtá pohled na souhvězdí nejméně tří ročních období. Večer zapadají typické objekty...
Tradiční přednáška o astronomických úkazech, které nás čekají na obloze v roce 2020, kterou spolupořádá PP ČAS a Planetárium Praha. Přednáší Jakub Rozehnal.
Obloha právě teď Co vás pro dnešní den zajímá? Východ a západ Slunce Východ, západ a fáze Měsíce Východ a západ planet Sluneční soustavy Právě viditelné komety Úkazy na obloze v roce 2026 OBLOHA A Úkazy tento měsíc Mapa ke stažení ve formátu PDF. První strana obsahuje mapu, druhá...
Mapa oblohy 12. prosince 2013 v 18 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 9. 12. do 15. 12. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer září jasná Venuše, téměř celou noc Jupiter a po půlnoci také Mars. Kometa Lovejoy je stále viditelná na ranní bezměsíčné obloze. Ráno...
Červencový astrosloupek přináší přehled toho nejzajímavějšího, co obloha teplých, ale krátkých nocí nabízí: spatřit lze zejména planety Sluneční soustavy, objekty vzdáleného vesmíru, zajímavé dvojhvězdy, které můžeme pozorovat dalekohledem. Země je také v červenci na své oběžné dráze nejdále od...
Když se díváme na záběry naší Země pořízené kosmickými sondami nebo astronauty na Mezinárodní kosmické stanici, obdivujeme nádherně modré oceány, okrové odstíny pouští, sněhově bílé ledovce či zelené tóny pralesů. Přednáška v Planetáriu Ostrava. ...
Také v dubnu tu máme přehled souhvězdí a zajímavých objektů v nich od studentů z turnovského astronomického kroužku, kteří si přezdívají Astrocrew. Noci se již rychle zkracují, ale pořád ještě platí, že se nám naskýtá pohled na souhvězdí nejméně tří ročních období. Večer zapadají typické objekty...
Tradiční přednáška o astronomických úkazech, které nás čekají na obloze v roce 2020, kterou spolupořádá PP ČAS a Planetárium Praha. Přednáší Jakub Rozehnal.
Obloha právě teď Co vás pro dnešní den zajímá? Východ a západ Slunce Východ, západ a fáze Měsíce Východ a západ planet Sluneční soustavy Právě viditelné komety Úkazy na obloze v roce 2026 OBLOHA A Úkazy tento měsíc Mapa ke stažení ve formátu PDF. První strana obsahuje mapu, druhá...
Mapa oblohy 12. prosince 2013 v 18 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 9. 12. do 15. 12. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer září jasná Venuše, téměř celou noc Jupiter a po půlnoci také Mars. Kometa Lovejoy je stále viditelná na ranní bezměsíčné obloze. Ráno...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
