Kdybyste mohli letět nad Marsem, co byste viděli? Na snímku je vidět přesně to, co v červenci viděla družice Mars Express nad obzvláště zajímavou oblastí na Marsu. Nejznámějším útvarem na snímku je Olympus Mons vpravo nahoře, největší sopka ve Sluneční soustavě. Na obzoru vpravo je vidět další...
Největší sopka v naší sluneční soustavě se nachází na Marsu. Přestože je sopka Olympus Mons třikrát vyšší než pozemský Mount Everest, pro lidi nebude obtížné na ni vylézt díky mírným svahům a nízké gravitaci Marsu. Svahy Olympus Mons, pokrývají plochu větší, než má Havajský sopečný řetězec o obvykle...
Na těchto dvou snímcích z konce listopadu dalekohledem ze střechy v Singapuru na planetě Zemi Mars vypadá opravdu ostře. Mars byl tehdy asi 82 milionů kilometrů od Singapuru a blížil se ke své opozici do místa na opačné straně oblohy od Slunce 8. prosince. U západního okraje Marsu je vidět Olympus...
Kamery sondy Mars Express se z marťanské orbity zahleděly dolů na největší sopku ve sluneční soustavě. Výsledkem je tento úžasně podrobný výškový pohled na kalderu neboli vrcholový kráter oblasti Olympus Mons. Olympus Mons, příhodně pojmenovaný vznešený příbytek bohů řecké mytologie, se...
Zarolujte doprava a můžete tak virtuálně vystoupit na největší sopku ve Sluneční soustavě. Olympus Mons na Marsu je třikrát vyšší než největší hora na Zemi a má objem více jak padesátkrát větší jak největší pozemská sopka. Kaldera na vrcholu je široká přes 70 kilometrů. Nízká gravitace a...
Kdybyste mohli letět nad Marsem, co byste viděli? Na snímku je vidět přesně to, co v červenci viděla družice Mars Express nad obzvláště zajímavou oblastí na Marsu. Nejznámějším útvarem na snímku je Olympus Mons vpravo nahoře, největší sopka ve Sluneční soustavě. Na obzoru vpravo je vidět další...
Největší sopka v naší sluneční soustavě se nachází na Marsu. Přestože je sopka Olympus Mons třikrát vyšší než pozemský Mount Everest, pro lidi nebude obtížné na ni vylézt díky mírným svahům a nízké gravitaci Marsu. Svahy Olympus Mons, pokrývají plochu větší, než má Havajský sopečný řetězec o obvykle...
Na těchto dvou snímcích z konce listopadu dalekohledem ze střechy v Singapuru na planetě Zemi Mars vypadá opravdu ostře. Mars byl tehdy asi 82 milionů kilometrů od Singapuru a blížil se ke své opozici do místa na opačné straně oblohy od Slunce 8. prosince. U západního okraje Marsu je vidět Olympus...
Kamery sondy Mars Express se z marťanské orbity zahleděly dolů na největší sopku ve sluneční soustavě. Výsledkem je tento úžasně podrobný výškový pohled na kalderu neboli vrcholový kráter oblasti Olympus Mons. Olympus Mons, příhodně pojmenovaný vznešený příbytek bohů řecké mytologie, se...
Zarolujte doprava a můžete tak virtuálně vystoupit na největší sopku ve Sluneční soustavě. Olympus Mons na Marsu je třikrát vyšší než největší hora na Zemi a má objem více jak padesátkrát větší jak největší pozemská sopka. Kaldera na vrcholu je široká přes 70 kilometrů. Nízká gravitace a...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
