Tento dobře rozpoznatelný pohled na architekturu při západu Slunce 27. března umožnil přirozený filtr mlhavé atmosféry. Mezi dómem katedrály a slavnou nakloněnou věží v Pise je sluneční kotouč s tmavými slunečními skvrnami aktivních oblastí 2975 a 2976. Jen o den později zpozorovala kosmická sonda...
Co je na tomto obrázku špatně? Pokud na to přijdete, tak si můžete uvědomit, kde byl tento snímek pořízen. Ta zvláštnost ve skutečnosti spočívá v jedné ze staveb, je nakloněná. Nakloněná věž v Pise se stala legendou už krátce po zahájení stavby v roce 1173. Nyní je součástí Světového...
Tento dobře rozpoznatelný pohled na architekturu při západu Slunce 27. března umožnil přirozený filtr mlhavé atmosféry. Mezi dómem katedrály a slavnou nakloněnou věží v Pise je sluneční kotouč s tmavými slunečními skvrnami aktivních oblastí 2975 a 2976. Jen o den později zpozorovala kosmická sonda...
Co je na tomto obrázku špatně? Pokud na to přijdete, tak si můžete uvědomit, kde byl tento snímek pořízen. Ta zvláštnost ve skutečnosti spočívá v jedné ze staveb, je nakloněná. Nakloněná věž v Pise se stala legendou už krátce po zahájení stavby v roce 1173. Nyní je součástí Světového...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.
