Podnikněte tento simulovaný střemhlavý skok do horní atmosféry Jupiteru, do plynného obra, který je vládcem Sluneční soustavy. Výborná animace je založena na snímcích kamery JunoCam a na datech mikrovlnného radiometru na palubě kosmické sondy Juno, která obíhá Jupiter. Začínáte ve vzdálenosti...
Tyto podrobné snímky z Hubblova kosmického dalekohledu ukazují Jupiterovův starý vířící bouřkový systém známý jako Velká rudá skvrna. Snímky ale také sledují postup dvou novějších bouřkových systémů, u kterých se vyvinul podobný odstín červené: menší "rudá skvrna junior" a ještě menší "dětská...
Jupiter už asi 300 let ukazuje teleskopickým pozorovatelům ve své pásmovité atmosféře pozoruhodný útvar, velký vířící bouřkový systém známý jako Velká rudá skvrna. V roce 2006 se objevil další rudý bouřkový systém, který byl nejprve pozorován, když se menší bělavé oválné bouřky spojily a...
Jupiterova Velká rudá skvrna je zuřící bouře, která je pozorovaná už po více jak 300 let od samých začátků pozorování dalekohledem. V únoru 2006 si ale planetární fotograf Christopher Go povšimnul, že se k ní přidala Mladší rudá skrvna(Red Spot Jr.), která vznikla, když se spojily menší...
Jupiterova Velká rudá skvrna je vířící bouře, která je vidět více jak 300 let, už od počátků teleskopických pozorování plynového obra vládnoucího sluneční soustavě. Ale minulý měsíc se k ní připojila nová rudá skvrna. Předpokládá se, že se tato ne tak velká skvrna se podobá samotné Velké rudé...
Podnikněte tento simulovaný střemhlavý skok do horní atmosféry Jupiteru, do plynného obra, který je vládcem Sluneční soustavy. Výborná animace je založena na snímcích kamery JunoCam a na datech mikrovlnného radiometru na palubě kosmické sondy Juno, která obíhá Jupiter. Začínáte ve vzdálenosti...
Tyto podrobné snímky z Hubblova kosmického dalekohledu ukazují Jupiterovův starý vířící bouřkový systém známý jako Velká rudá skvrna. Snímky ale také sledují postup dvou novějších bouřkových systémů, u kterých se vyvinul podobný odstín červené: menší "rudá skvrna junior" a ještě menší "dětská...
Jupiter už asi 300 let ukazuje teleskopickým pozorovatelům ve své pásmovité atmosféře pozoruhodný útvar, velký vířící bouřkový systém známý jako Velká rudá skvrna. V roce 2006 se objevil další rudý bouřkový systém, který byl nejprve pozorován, když se menší bělavé oválné bouřky spojily a...
Jupiterova Velká rudá skvrna je zuřící bouře, která je pozorovaná už po více jak 300 let od samých začátků pozorování dalekohledem. V únoru 2006 si ale planetární fotograf Christopher Go povšimnul, že se k ní přidala Mladší rudá skrvna(Red Spot Jr.), která vznikla, když se spojily menší...
Jupiterova Velká rudá skvrna je vířící bouře, která je vidět více jak 300 let, už od počátků teleskopických pozorování plynového obra vládnoucího sluneční soustavě. Ale minulý měsíc se k ní připojila nová rudá skvrna. Předpokládá se, že se tato ne tak velká skvrna se podobá samotné Velké rudé...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
